Roudná
| Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná |
  Hlavní menu
Aktuality
Seznam rubrik
P?ehled obrázků
Odkazy
Ankety
Stáhn?te si
TOP 15

Personalizace
Rozší?ené vyhledávání
  Seznam rubrik
mínus Komentá?e
mínus Kdo jsme
mínus Naše argumenty
mínus Naše akce
plus Dokumenty
mínus Mapy
plus Zajímavosti
  Vyhledávání

Hledej
na Roudné


Vodní rájUbytováníGotický penzionVyhlídkaStrmilovský šachový klubRybolovLuxusní chataRekreace v soukromíPenzionRekrea?ní chataKunžak v ?eské Kanad?vodlitniCyklistika
  Kalendá?
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
Zajímavosti

* Vzpomínky na starou Roudnou V.

Vydáno dne 07. 12. 2011 (2959 přečtení)

P?inášíme další díl vzpomínek pana Hrubého, tentokrát na kulturní, sportovní a náboženský život a oblast vzd?lání.

  Homogennost roudenské spole?nosti se projevovala nejen v životním stylu, ale i v oblasti vzd?lání. Drtivá v?tšina obyvatel m?la jen základní školu, tj.obecnou a m?šťanku. Budova obecné školy byla mezi Malickou a K?ížkovou ulicí, do m?šťanek chodila d?v?ata pod Saský most a chlapci do Komenškého ulice. V t?icátých a pozd?jších letech už mnoho mladých lidí pokra?ovalo ve studiu na n?které odborné škole (obchodní akademi ?i obchodní škole, průmyslovce, stavební škole, hospodá?ské škole na Lochotín?, rodince apod.), nebo navšt?vovali gymnázium, reálku ?i u?itelský ústav. Akademické vzd?lání m?lo patrn? jen n?kolik lidí, jejichž po?et by se dal spo?ítat na prstech. To se za?alo po II.sv?tové válce prudce m?nit, když hned n?kolik desítek mladých Roude?áků a Roude?a?ek za?lo studovat na vysokých školách, na univerzit?, na technice ?i vysoké obchodní škole. Výrazná ??elitní spole?nost?? se však na Roudné nikdy nevytvo?ila. T?ch n?kolik málo lidí, kte?í se cht?li po?ítat k m?štanské a intelektuální elit?, tendovalo svým životem p?es hranice Roudné jinam, do m?sta za ?ekou...


Za povšimnutí stojí i morální úrove? roudenského života ?? téma, které už dnes není moc populární. O proletá?ských ?tvrtích se neprávem udržují pejorativní p?edsudky, jejich obyvatelům se vytýká nedostatek ??slušného chování??, ale ve skute?nosti tu existovaly pod povrchem drsn?jšího slovního projevu i v skrovn?jších životních podmínkách up?ímn?jší vztahy a pevn?jší pravidla férového jednání než ve velkom?stském anonymním nakupení obyvatel. Byly tu zakotveny spolehlivé mantinely toho, ??co už se nesmí nebo alespo? nemá??. Kriminalita sestávala v?tšinou jen z drobných p?e?inů (zejména v dob? velké nezam?stnanosti to byly drobné krádeže), vzrušivé ??aféry?? byly ?ídké. Samoz?ejm?, že tu jako všude žili i darebáci a že se vyskytly i mravní poklesky, rozvrácená manželství, sousedské hádky a pod., ale p?ípady porušování obecného mravního kodexu nem?ly závažn?jší povahu a byly vcelku ?ídké. ?? Náboženský život byl na Roudné ?? tak jako ostatn? tehdy už u v?tšiny m?stských obyvatel ?? dost povchní. Byla tu sice ješt? silná formální p?íslušnost k cirkvi (tzv. matrikové vyznání), ale to, co se subjektivn? v??ilo, nebylo už ?asto totožné s církevní naukou: každý si v??il, co se mu hodilo. Do hodin náboženství sice po?ád ješt? docházela více než polovina školních d?tí (tehdy vedli náboženskou výchovu ve školách ješt? katechetové a duchovní), ale jejich víra m?la dost vágní charakter . Ve ?tvrti byli ovšem i lidé, kte?í posilovali svou víru ?ast?jší návšt?vou kostela (v?tšinou se chodilo k Bartolom?ji ?i k Františkánům, u Všech svatých byly služby ?i kázání jen ?ídké), ale živé, intenzivním náboženským životem posilované a církvemi kultivované víry už tu bylo dávno p?ed nástupem ateistické státní ideologie po roce 1948 poskrovnu. Sice stále ješt? p?evažovaly oddavky a k?ty v kostele, také poh?by ješt? probíhaly za církevního rituálu. Vliv náboženství na život však postupn? sláblo. Po?ínaje padesátými léty pak pod tlakem propagandy (a ?asto i pohrůžek) docházelo stále ?ast?ji k výstupům z církví. K?esťanská morálka v chování obyvatel však i na tomto zesv?tšt?ném poli ješt? p?etrvávala.


Silným tmelem roudenské spole?nosti byly ob? t?locvi?né jednoty, Sokol a DTJ. Zde se v družné atmosfé?e scházeli lidé nejen p?i pravidelných cvi?eních (žactva,dorostu, mužů a žen) a ve?ejných vystoupeních, ale cvi?išt? obou jednot byla dostavení?kem mladých i starých po celý týden. Vedle různých sportovišť tu byly i kuželkové dráhy, konaly se tu májové a jiné veselice, po práci se tu scházeli p?átelé ??na kousek ?e?i?? anebo na úpravu cvi?išt? a jeho za?ízení. Když se postavila sokolovna, bylo tu živo i v zimních m?sících. Jednotá?i m?li už p?edtím své zimní úto?išt? ve Spolkovém dom?. (Tam také byli nouzov? ubytování ?eští uprchlíci, kte?í museli po Mnichov? v roce 1938 uprchnout z n?meckých obcí v okolí.) V sokolovn? i ve ??spoláku?? se konaly i kulturní a spole?enské události jako ochotnická p?edstavení, plesy, t?locvi?né akademie, p?ednášky apod. Užší p?átelská pouta a užší soudržnost ?lenů té ?i oné jednoty se projevovala i v denním život? Roudné To sice vedlo k ur?ité rivalit? mezi ob?ma jednotami,, ale když nacistická vojska obsadila v roce 1939 republiku, vlastenectví je úzce semklo. ?ada sokolů i détejáků byla gestapem zat?ena a život obou jednot uml?en. Obnova ?innosti po válce už bohužel nep?inesla tak intenzivní spolkový život a to, co následovalo po roce 1948, sloužilo už jiné ideologii a jiným cílům.


St?ediskem sportovního života byly vedle DTJ a Sokola hlavn? fotbalové kluby S.K.Roudná a S.K.Viktoria Plze?, která m?la i vynikající mužstvo házenká?ů, soupe?ících nejen s plze?skými kluby Ikarem a Starem, ale i v celorepublikové sout?ži; m?la také oddíl ledního hokeje, který hrál v krajském p?eboru. Fotbal se samoz?ejm? hrál na každé louce, nejvhodn?jší byla louka v Lu?ní ulici, rozprostírající se až k ?ece Mži a kon?ící u zahradníků, kte?í m?li své ??farmy?? za loukami sm?rem k Viktorce. Ješt? za I.republiky tu hrající kluky ?asto rozehán?la na podn?t majitele hlídka jízdních policistů, p?ed jeichž šavlemi (a hlavn? ko?mi) m?l každý kluk respekt. N?kolik Roude?áků to ve fotbale dotáhlo až do ligových klubů, tak Gusta Moravec z Plánské ulice, který hrál za oba plze?ské ligové kluby (pozd?ji ho následovali i dva jeho synovci), dlouholetý obránce S.K.Viktoria Bohouš Mudra z B?lohorské, Rudi Hyrman z ulice Pod Všemi svatými, bystrý, slušný a technicky vynikající úto?ník Viktorky, který posléze hrál za S.K.Plze?. Domácím klubem byla ovšem S.K.Roudná, jejíž h?išt? v Lu?ní ulici sousedilo s h?išt?m Klubu cyklistů (i tam se scházelo široké rodinné zázemí) a ligovou Viktorií. - Na Roudné vyrostlo také n?kolik vynikajících hrá?ů table-tenisu. Ping-pongový odbor Viktorie, který ve t?icátých a ?ty?icátých letech pat?il k špi?kovým teamům v ?eskoslovensku (resp. v protektorátu), m?l ve svých ?adách hned t?i Roude?áky: Richarda N?me?ka a bratry Vaška a Jardu Šnebergry, jejichž otec tu m?l lakýrnickou živnost. - Za h?išt?m Viktorky byly dva tenisové kluby, LTK (lawn tennis club), kde hrávali p?evážn? lidé z vyšších a st?edních sociálních vrstev a Makabi, což byl klub plze?ských židů. Nacistická zv?rstva ukon?ila nejen ?innost židovského klubu, ale i všech jeho ?lenů; poté se LTK rozší?ilo až k ?ece. Na tenisových kurtech se ovšem Roude?ák objevil jen výjime?n?, bylo to spojeno s náklady, které p?esahovaly roudenské niveau. Tenis se stal ??lidovkou?? teprve po válce, kdy bývalé cvi?išt? DTJ se prom?nilo v tenisové kurty. Za p?ipomenutí stojí i roudenský skauting, který m?l po?etný d?tský oddíl. Zdatná byla také roudenská cyklistika, z níž se rekrutovalo n?kolik špi?kových jezdců, a dost Roude?áků p?stovalo i lehkou atletiku, vzpomínám jen na vytrvalce a lyža?e Míru Fišera (Na Roudné p?ed sokolovnou) a ??výška?e?? Karla Hammerle (v Malické ul.) Lyža?ení moc nekvetlo. Výstroj stála dost pen?z, a tak v?tšinou se jezdilo jen na primitivních ??prkýnkách?? n?kde ??na Indiánce?? (za h?bitovem Všech svatých sm?rem ke Karlovarské) anebo na mírných stráních Mikulovky. Vynikající (prudká, ale krátká) byla sá?kovací dráha na stráni k Pramenní ulici za parkem Pod Všemi svatými, než tam statká? Fürich postavil vilový dům pro svou dceru. Oblíben?jší byly sá?kovací dráhy na svazích ??Mikulky??.


Ani kultura nebyla na Roudné zcela chudá. Byly tu dva ochotnické soubory, které hrály jednak ve Spoláku, jednak v Sokolovn?; krom? toho se na cvi?išti DTJ v ulici Pod Všemi svatými hrálo o ned?lích loutkové divadlo pro nejmenší, Z ochotnického prost?edí vyšel nap?. Míla V?ala z Roudné ?.38, který působil dlouhá léta v ?inoh?e M?stského divadla. Vynikající práci podal také autor a režisér Dr.Václav Kuchy?ka ze Zeliná?ské ulice, který pozd?ji s ochotnickým studiem plze?ské Mediky (v níž byla ?ada ochotnic a ochotníků z Roudné) sklízel uznání na Jiráskov? Hronov? nejen za režijní a herecké výkony, ale i za zda?ilé texty a adaptace, které pro soubor napsal (nap?. Kratochvilné historie, Eulenspiegel a pod.) Mezinárodního uznání si svou interpretací Beethovenových klavírních skladeb dobyl pianista a hudební pedagog s roudenskými ko?eny František Rauch. O hudební nadání mladých Roude?áků pe?ovalo n?kolik u?itelů hry na housle a na klavír, z nichž si dob?e pamatuji hlavn? na pana Emila Havle v ulici Pod Všemi svatými ?.4, k n?muž jsem sám chodil ??do houslí??. A k duchovnímu životu neodlu?iteln? pat?ila i pobo?ka m?stské knihovny v dív?í škole pod Saským mostem, kde pan a paní Sk?ivanovi dvakrát v týdnu půj?ovali knihy ?tená?ům, z nichž v?tší ?ást se rekrutovala práv? z Roudné. Drobná práce dvou ob?tavých lidí (jimž vydatn? pomáhala i jejich dcera) otvírala duše k vyšším hodnotám nejednomu chlapci ?i d?v?eti, a nem?la by být zapomenuta. Ostatn?: všechen spolkový, sportovní i kulturní život Roudné byl založen na dobrovolné práci ?? ob?anská spole?nost se tehdy ješt? nedeklarovala, ale byla pevn? utkána práv? z t?chto dobrovolných ?inností a vztahů.



[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Karel Hrubý | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Novinky
26.11.2013: Vy, kte?í nejste lhostejní k osudu Roudné, p?ij?te nás podpo?it.
Sejdeme se tedy ve st?edu 27. 11. 2013 v 15.30 hodin v Lu?ní ulici p?ed domem ?. 40. Prosím, p?ij?te všichni!!!
  Anketa
Kte?í politici jsou v Plzni nejbližší vašim názorům?

Z ?SSD
965 (965 hl.)
Z KDU-?SL
873 (873 hl.)
Z KS?M
1004 (1004 hl.)
Z ODS
895 (895 hl.)
Z Plze?ské aliance
890 (890 hl.)
Z jiné strany
945 (945 hl.)
Žádní
750 (750 hl.)

Celkem hlasovalo: 6322

  Obrázek z galerie
Nový zvon - 1
Zvon pro kostel na Roudné
zobrazení: 542
známka: 0
  RSS
http://roudna.unas.cz/rss.php
  Po?et p?ístupů

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.