Roudná
| Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná |
  Hlavní menu
Aktuality
Seznam rubrik
Přehled obrázků
Odkazy
Ankety
Stáhněte si
TOP 15

Personalizace
Rozšířené vyhledávání
  Seznam rubrik
mínus Komentáře
mínus Kdo jsme
mínus Naše argumenty
mínus Naše akce
plus Dokumenty
mínus Mapy
plus Zajímavosti
  Vyhledávání

Hledej
na Roudné


Vodní rájUbytováníGotický penzionVyhlídkaStrmilovský šachový klubRybolovLuxusní chataRekreace v soukromíPenzionRekreační chataKunžak v České KanaděvodlitniCyklistika
  Kalendář
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31   
Zajímavosti

* Vzpomínky na starou Roudnou IV.

Vydáno dne 28. 09. 2011 (1719 přečtení)

Po delší odmlce je tu další pokračování pamětí pana doktora Hrubého ze Švýcarska

  Život za I.republiky byl vcelku harmonický, i když velká hospodářská krize řadu rodin uvrhla na léta do těžké situace. Mnohá hospodyně si v té době musela vyprošovat, aby jí obchodník napsal nákup „na křídu“ , tj. na dluh. Když v druhé polovině třicátých let se hospodářství začalo zotavovat, stoupala i životní úroveň, což oživilo i jiné místní aktivity. V té době však už také vzrůstalo napětí mezi českým a německým obyvatelstvem státu, vyvolané nástupem nacismu v sousedním Německu a separatistickými požadavky Henleinova sudetoněmeckého hnutí.
 
  Jak rostlo ohrožení státu, sílilo i na české straně národnostní vědomí; na Roudné, jejíž obyvatelstvo bylo národnostně homogenní, to však nikdy nenabralo fanatický charakter. - Mnichov a rozbití státu vrhly ovšem i na roudenský život těžký stín. Řada veřejných pracovníků byla zatčena a odvlečena do koncentračních táborů. Sokol a jiné národní organizace včetně tradičních politických stran byly rozpuštěny, tu a tam se vynořil nějaký pobloudilec sympatizující s fašismem. Veřejné diskuse a aktivity ustávaly, nikdo si nebyl jist, že nebude označen za nepřítele Říše a zatčen.
 
  Život na Roudné – jako ostatně v celém okleštěném státě - dostal přitlumený charakter. Žilo se v nekonečném čekání na vytoužené osvobození. Proto dobře slyšitelné noční nálety na Drážďany, které začátkem roku 1945 avizovaly přicházející konec vlády nacismu, byly Plzeňany vnímány jako znamení blízkého znovuzrození. Když ovšem letadla spojenců začala vrhat bomby i na Plzeň, převážil strach. Roudná, která ležela mezi orientačním zrcadlem hladin rybníků kolem Bolevce a Škodovkou, byla rovněž zasažena. Protiletadlová dělostřelba za „Amerikou“ na svahu Mikulovky spojence přímo provokovala k svržení bomb. Některé napadaly v dubnu 1945 i do ulic Roudné, několik domů bylo zasaženo. Když přišel konec války, byli Němci z okolí Plzně vedeni přes Roudnou do sběrného tábora, odkud následoval jejich odsun do Německa.
 
  Nadržená bolest přestálých let, ponížení a utrpení se ani u roudenských obyvatel nedalo potlačit. Přihlíželi tomu průvodu se zadostiučiněním. - Přesto mám před očima obraz starší ženy, která seběhla s chodníku k revolučnímu gardistovi, pohánějícímu hrotem svého bajonetu těhotnou ženu na konci zástupu, která před sebou namáhavě tlačila kočárek už s jedním dítětem. Jak byla v domácích pantoflích, jeden z nich vzala do ruky a pleskla gardistu do tváře: Ty se nestydíš? – A nikdo z těch přihlížejících ji za to zastání těhotné ženy nenapadl. Ani ten gardista se nezmohl na odpor. I v té bouřlivé době nebyly humanita a prostý lidský soucit ještě zcela mrtvé. Vlastenecká solidarita a nenávist k nacismu, které za protektorátu lidi sbližovaly, se po válce začaly měnit v ostrou politickou polarizaci.
 
  I za I.republiky tu ovšem byly rivality mezi sociálními demokraty a národními socialisty (komunistů tu bylo málo), mezi détéjáky a sokoly, a jistá společenská distanc mezi nemajetnými a majetnějšími, Ale všechno to mělo měkce „sousedský“ ráz: spíše vzájemné posmívání nebo lhostejné přezírání, občas vzrušenější diskuse u piva, ale žádné tvrdé střety.
 
  S osvobozením v pětačtyřicátém a zejména po únoru 1948 se to začalo měnit. Mnoho lidí vstoupilo do komunistické strany, někteří z nich se začali chovat radikálně i k svým spoluobčanům. Zvláště po únoru 1948 bylo zřetelné odcizení mezi stoupenci režimu a těmi, kteří ten režim neměli pro jeho tvrdost rádi anebo mu alespoň nepřáli dlouhé trvání. Lidé se z opatrnosti začali stahovat do soukromí – i když navenek se vesele „slavil“ Gottwald, Stalin a jiní bořitelé „starého shnilého světa“. Kus toho starého světa byl ovšem i na Roudné – a velká část z něho se postupně ztrácela. Některé živnosti zanikly, jiné byly „zespolečenštěny“. Řada lidí z Roudné odešla za povoláním jinam (mladí muži vstupovali do armády, do SNB a jiných státnich útvarů), někteří hledali nový domov v pohraničí.
 
  Když se začala stavět „sídliště“ na Slovanech, na Borech, v Doubravce, v Bolevci a na Lochotíně, stěhovaly se do nich i mnohé roudenské rodiny – domy a ulice této kdysi tak živé čtvrti se postupně vyprazdňovaly, tichly a pustly – až do devadesátých let, kdy se tu začaly usazovat nové živnosti a staré stavby se počaly renovovat.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Karel Hrubý | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Novinky
26.11.2013: Vy, kteří nejste lhostejní k osudu Roudné, přijďte nás podpořit.
Sejdeme se tedy ve středu 27. 11. 2013 v 15.30 hodin v Luční ulici před domem č. 40. Prosím, přijďte všichni!!!
  Anketa
Kteří politici jsou v Plzni nejbližší vašim názorům?

Z ČSSD
828 (828 hl.)
Z KDU-ČSL
771 (771 hl.)
Z KSČM
884 (884 hl.)
Z ODS
768 (768 hl.)
Z Plzeňské aliance
749 (749 hl.)
Z jiné strany
788 (788 hl.)
Žádní
669 (669 hl.)

Celkem hlasovalo: 5457

  Obrázek z galerie
Vzácné foto domu, který stával vlevo před vstupem na Saský most,
vedle dodnes zachovalé bašty. Kolem roku 1890.
zobrazení: 1126
známka: 0
  RSS
http://roudna.unas.cz/rss.php
  Počet přístupů

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.