Stejně jako je kostel Všech Svatých nazýván „matkou plzeňských kostelů“, lze toto s jistou nadsázkou říci i o Roudné ve vztahu k Plzni.
Oblast dnešní čtvrti už byla osídlena ve velmi dávné historii. Na místě dnešního obchodního domu Kaufland byl nalezen zlomek pražnice (keramický pekáč na pražení obilí nebo hrachu) s rozměry 108 krát 103 cm z doby kolem roku 750 n. l.
Na území dnešní Roudné stávala kdysi osada Malice, zmíněná již roku 1266, k jejímuž katastrálnímu území patřily pozemky budoucího města.
Když se někdy po roce 1288 procházel královský lokátor Jindřich zdejším krajem a hledal vhodné místo pro založení města, padly mu do oka zrovna Malice. Bylo rozhodnuto, zde se bude stavět! Jindřich se také stal prvním rychtářem nového města.
Ves Malice, budoucí Roudná (od 16. století se objevuje už jen název "Roudná"), tedy poskytla své území pro slávu královského města Plzně.
V současnosti je Roudná považována za nejzachovalejší historické předměstí s bohatými archeologickými nálezy. Škoda, že nemáme možnost spatřit její podobu z doby předhusitské nebo renesanční. Jako oblast nechráněná městskými hradbami totiž vždy dostala první úder. Obraz Roudné se tedy vytváří asi po třicetileté válce, kdy už nedošlo k vážnějším střetům.
Větším stářím se může pochlubit jen stodola při domu č.p. 68 v ulici Na Roudné (bývalý goticko renesanční obytný dům), zbytky renesančních prvků v domě č.p. 84 v ulici u Sv. Rocha ( zbytky kostela Sv. Rocha ) a v domě č.p. 57 (kaple sv. Fabiána, Šebestiána a Anny. Podrobně v odkazech pod článkem).
Z barokní zástavby nám zůstaly domy č.p. 62 v Lochotínské ulici, č.p. 68 v ulici Na Roudné, č.p. 56 v Úzké ulici a č.p. 84 U sv. Rocha.
Na přelomu 18. a 19. století se objevují domy v klasicistním slohu.
Velký zásah do tváře Roudné znamenala stavba Saského mostu v polovině 19. století.
Saský most
23. 11. 1850 nahradil nový kamenný most z Roudné do Saské ulice ten původní, který stával na východ od dnešního. Starý most vedl z Roudné na čtvrť Rychtářku a z ní další přes Valchářkou strouhu. Na nový Saský most se dostaly sochy z původního starého mostu přes Mži, z Pražského mostu a ze vchodu na hřbitov u kostela sv. Bartoloměje. Jsou to sochy sv. Jana Nepomuského, sv. Bonaventury, sv. František Serafinský, sv. Jan Sarkander, sv. Juda Tadeáš, sv. Roch, sousoší Kalvárie.
Původní most měl kamenné zábradlí, které bylo vyměněno mezi lety 1889 – 90 za ocelové.
Nedávná minulost
Koncem 19. století dochází ke stavbě přízemních a patrových domů v Luční ulici, ulici Pod všemi svatými, Na Roudné, Lipové ulici a Pramenní.
Kolem přelomu století na Roudné přibyly domy s historizujícími fasádami.
Domy Lidového bytového a stavebního družstva v Malické a Lipové ulici se staly prvními činžovními domy postavenými v Plzni po první světové válce.
Od poloviny 20. století měla Roudná několikrát namále. Nejprve hrozilo, že na jejím místě vyroste krajské sportovní středisko, 80. léta přišla se sídlištěm, poblíž kostela se počítalo s dálnicí mezi Prahou a Rozvadovem.
Nyní se má tato čtvrť s pohnutou historií, která je neodmyslitelně spjatá s centrem města, znovu devastovat. A to nesmyslnou a zbytečnou magistrálou, která má své varianty v městském okruhu, vedoucím převážně přes průmyslové zóny.
Snad přežije i tuto hrozbu, jako překonala i ty předešlé. Ale musíme se všichni snažit ji ubránit. Už jen proto, že je to kus nás samotných…
Použité materiály:
M. Bělohlávek: Dějiny Plzně I.
M.Hruška: Kniha pamětní královského krajského města PlzněPrůvodce Bolevec a okolí
„Roudná matka Plzně“ (aktualizace 19.3. 2007)
