Tajemný roudenský Slavín

Významnou památkou nacházející se na Roudné je h�?bitov u kostela Všech Svatých, založený n�?kdy v polovin�? 12. století. Původn�? sloužil obyvatelům obcí Malice a Záhorsko, jejichž historie sahá do dob p�?ed založením Plzn�?. Ob�? vesnice ležely v blízkém okolí h�?bitova. Po roce 1295 zde byli poh�?bíváni i lidé z nov�? vzniklého m�?sta Plzn�?. Ve 14. století, kdy se za�?alo pochovávat u sv. Bartolom�?je na nám�?stí, byli u Všech Svatých poh�?bíváni spíše lidé z nižších sociálních vrstev.
P�?i morových epidemiích se ale vzalo h�?bitovem znovu zavd�?k. V té dob�? se objevují masové hroby vykopané v jeho prostorách. Místo posledního odpo�?inku na tomto míst�? nalezlo také mnoho vojáků z francouzského vojska, kte�?í se stali za svého pobytu v Plzni v roce 1742 ob�?tmi požáru. O �?ty�?icet let pozd�?ji zde nacházejí svůj poslední cíl vojáci ruští, procházející v té dob�? Plzní.
Mnoho z nich podlehlo následkům vy�?erpání, zran�?ní, omrzlin a hlavn�? cholery (viz H�?bitov Všech Svatých - Strašidelné pov�?sti).
Krom�? jiného je tento h�?bitov  op�?edený tolika legendami a p�?íb�?hy, jako málokteré místo v Plzni.

P�?enášíme se o pár století nazp�?t, za poustevníkem od Všech Svatých Jakubem Krocínem. Usadíme se v jeho vetché chatce u h�?bitovní zdi a posloucháme vypráv�?ní, kterak na ja�?e léta pán�? 1644 nachytal p�?i krádeži sazenic zelí na h�?bitov�? jednoho plze�?ského m�?šťana a kterak byl tento konšelským soudem zbaven výsady m�?šťanství a odsouzen k vyst�?hování z Plzn�?. Necháme si ukázat hrob cizince z dalekých krajů, který pomáhal vy�?istit strá�? pod kostelem od jedovatých hadů, až na to doplatil životem a skonal v místech dnešní kapli�?ky.

Jdeme-li po proudu �?asu, vidíme peka�?e, co odchází po svých z vlastního poh�?bu, nev�?stu, kterou z domn�?lé smrti probudí okrada�? mrtvol a tím jí zachrání život, dívka o půlnoci utíká z márnice domů, šťastní rodi�?e  vyprošují pro zlod�?je milost. Na h�?bitovní zdi se na nás šklebí bláznivá Bábina, která utopila v Mži dít�? po�?até s mansfeldským vojákem a potom se pomátla. Vidíme bledou dívku z Malé ulice, kterou táhne za ruku na h�?bitov její dávno mrtvý milý, jehož si v zoufalství a stesku vymodlila. (Kde se asi inspiroval K.J.Erben?)

Podle architektky Anny Hosti�?kové lze tento h�?bitov nazývat druhým plze�?ským Slavínem. Svého bývalého významu se totiž toto místo do�?kalo znovu v 19. století, zejména od osmdesátých let.
Místo posledního odpo�?inku u Všech Svatých nalezl arcid�?kan plze�?ský F. Herold, zakladatel Sokola v Plzni; T. Cimrhanzl, který v 19. století dvacet let vedl plze�?skou knihovnu, dobrodinec a zachránce Husova rodného domku v Husinci.
Dále zde odpo�?ívá A. Kludský ze známé cirkusové rodiny, �?editel průmyslové školy a odborný spisovatel A. Majer, Ing. Mikolecký, který se zasloužil o rozvoj Škodovky, ve�?ejné osv�?tlení, dopravu, stavbu výva�?ovny pro chudé a další, nese po n�?m název nedaleký vrch Mikulka.
Spat�?íme zde také (vlevo od hlavní brány) hrobku významné m�?šťanské rodiny Rohrerovy, která se zasloužila o výsadbu ve�?ejného sadu v místech za dnešní Kollárovou ulicí, a další významné plze�?ské osobnosti. Od roku 1902 se definitivn�? p�?estalo s poh�?bíváním v t�?chto místech.
V 60. letech se uvažovalo o parkové úprav�? areálu, zám�?r se však pln�? neuskute�?nil. Pozd�?ji h�?bitov pustl a stal se cílem vandalů. Teprve v roce 1974, zásluhou pár nezištných lidí z dobrovolného spolku aktivistů, kte�?í zde odvedli úctyhodný kus práce, se za�?al op�?t probouzet do své bývalé podoby, v�?etn�? kostela Všech Svatých.