Roudná
| Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná |
  Hlavní menu
Aktuality
Seznam rubrik
Přehled obrázků
Odkazy
Ankety
Stáhněte si
TOP 15

Personalizace
Rozšířené vyhledávání
  Seznam rubrik
mínus Komentáře
mínus Kdo jsme
mínus Naše argumenty
mínus Naše akce
plus Dokumenty
mínus Mapy
plus Zajímavosti
  Vyhledávání

Hledej
na Roudné


Vodní rájUbytováníGotický penzionVyhlídkaStrmilovský šachový klubRybolovLuxusní chataRekreace v soukromíPenzionRekreační chataKunžak v České KanaděvodlitniCyklistika
  Kalendář
<<  Prosinec  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31       
Zajímavosti

* Vzpomínky na starou Roudnou II.

Vydáno dne 18. 08. 2011 (2106 přečtení)

Přinášíme vám druhý díl vyprávění pana doktora Hrubého ze Švýcarska.

Oddělena od ostatních městských částí řekou Mží, spojena s vnitřním městem jen dlouhým a úzkým Saským mostem (a Lochotínskou lávkou), byla Roudná do sebe dost uzavřenou oblastí, v níž se žilo pospolitěji než v jádru města. Skutečnost, že tu bylo mnoho bytů bez předsíně, která by poněkud izolovala intimní život rodin žijících na témže podlaží, vedla k větší otevřenosti, vzájemné spolupráci – a ovšem i kontrole. Velká hustota obyvatel vytvářela určitý „přetlak“ (v jednom bytě žily obvykle dost početné rodiny – na jednom patře bývalo  tři až pět „bytových jednotek“) – život se proto odehrával nejen za dveřmi bytů, ale i na chodbách, na dvorcích a v létě i před domy na chodnících, kde do pozdních hodin vysedávali sousedé a přetřásali ve svých rozhovorech všelicos. V takovém prostředí měla privátní uzavřenost málo místa, sousedství bylo těsné, rodiny v blízkém i širším okolí se proto dobře znaly. To na jedné straně podporovalo vzájemnou solidaritu, na druhé straně ovšem poskytovalo živnou půdu zvědavosti, závisti, pomluvám nebo i vážnějším konfliktům mezi sousedy. Životní styl staré Roudné tak připomínal spíše život do sebe uzavřené obce než části velkého průmyslového města „za řekou“, kde sousedské vztahy byly omezenější, distanc mezi jednotlivými lidmi větší a lhostejnost k okolí daleko silnější. Sepětí s vnitřním městem bylo přesto velmi silné. Tam byla divadla, kina, koncertní i taneční sály, nemocnice, finanční ústavy, vyšší školy, kostely, úřady a nejrozmanitější obchody se zbožím, které obchodníci na Roudné nevedli. Tam také byly pracovní příležitosti pro většinu roudenských obyvatel. A také rozvinutější veřejný a politický život,v němž za I.republiky působil jako  první náměstek plzeňského starosty JUDr.Augustin Šíp z ulice Pod Všemi svatými 17 a do kterého po II.světové válce zasáhli významněji i jiní dva Roudeňáci, kteří se stali dokonce primátory města Plzně. Nejdříve to byl v roce 1945 Jindra Krejčík z Bělohorské ulice, který byl výraznou osobností odboje proti nacistům, po jeho tragické smrti (automobilová nehoda) pak JUDr. Karel Křepinský z Karlovarské třídy (1946-1948). Nebyli ovšem prvními Roudeňáky v čele města Plzně. Wipikedie udává ještě další tři plzeňské starosty z Roudné: v roce 1586 a znovu 1591 to byl Adam Hyrš z Roudné, v letech 1603-4 a znovu na rok 1611 M.Jan Kleo z Roudné, o léta později během třicetileté války starostoval Theofil Kleo z Roudné dokonce celých 24 let (1640-1664). To naznačuje, že Roudná se odedávna těšila i uvnitř městských hradeb jisté úctě, když držitelé zdejších statků mohli být voleni do čela města. (Lituji, že tady nemám po ruce třísvazkové „Dějiny Plzně“, které redigovali známí plzeňští historikové, a zejména „Dějiny Plzně v datech“ vydané ředitelem Archivu města Plzně J.Doušou a kolektivem v roce 2004. Jistě bych mohl leccos doplnit a upřesnit.)

Na druhé straně byla čtvrt otevřena širšímu plzeňskému okolí: za jejími domy se rozbíhaly prostorné louky, zahrady a pole, dál byla oblast rybníků a lesů kolem Bolevce. Dýchalo se tam volněji, příroda byla na dosah ruky. Vím ze své zkušenosti, že náročné filosofické texty ke mně mluvily mnohem srozumitelněji, když jsem je četl na lavičce v parku u Všech svatých nebo při procházkách za hradbami zahradníků a hřišť u soutoku Mže s Radbuzou. – A když už jsem v těchto končinách: za Viktorkou bylo ještě na konci dvacátých let koňské závodiště. I když dostihy se tam pro nerovnost terénu už dávno nekonaly,  nějaký čas tam ještě zůstala chátrající dřevěná tribuna při cestě vedoucí prostředkem luk k pivovarské vodárně na zadní Roudné. Tato cesta zkracovala pěším i cyklistům cestu k Boleveckému rybníku a na Bílou horu, byla proto zejména v letních měsících silně frekventovaná. I ta ovšem časem zanikla, když doprava na Bílou horu a k rybníkům se motorizovala.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Karel Hrubý | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Novinky
26.11.2013: Vy, kteří nejste lhostejní k osudu Roudné, přijďte nás podpořit.
Sejdeme se tedy ve středu 27. 11. 2013 v 15.30 hodin v Luční ulici před domem č. 40. Prosím, přijďte všichni!!!
  Anketa
Kteří politici jsou v Plzni nejbližší vašim názorům?

Z ČSSD
850 (850 hl.)
Z KDU-ČSL
789 (789 hl.)
Z KSČM
905 (905 hl.)
Z ODS
792 (792 hl.)
Z Plzeňské aliance
769 (769 hl.)
Z jiné strany
803 (803 hl.)
Žádní
690 (690 hl.)

Celkem hlasovalo: 5598

  Obrázek z galerie
1. Plzeňský kardioběh - 8
4. října 2008, Foto: Vladimíra Nová
zobrazení: 525
známka: 0
  RSS
http://roudna.unas.cz/rss.php
  Počet přístupů

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.