Roudná
| Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná |
  Hlavní menu
Aktuality
Seznam rubrik
Přehled obrázků
Odkazy
Ankety
Stáhněte si
TOP 15

Personalizace
Rozšířené vyhledávání
  Seznam rubrik
mínus Komentáře
mínus Kdo jsme
mínus Naše argumenty
mínus Naše akce
plus Dokumenty
mínus Mapy
plus Zajímavosti
  Vyhledávání

Hledej
na Roudné


Vodní rájUbytováníGotický penzionVyhlídkaStrmilovský šachový klubRybolovLuxusní chataRekreace v soukromíPenzionRekreační chataKunžak v České KanaděvodlitniCyklistika
  Kalendář
<<  Prosinec  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31       
Zajímavosti

* Vzpomínky na starou Roudnou

Vydáno dne 09. 08. 2011 (1835 přečtení)

Podařilo se nám objevit unikát. Je to opravdu tak. Pan doktor Karel Hrubý ze švýcarské Basileje se tedy ozval sám, ale jeho informace jsou pro nás opravdu více než nalezený poklad. Tento dlouholetý obyvatel Roudné z Malické ulice zavzpomínal na léta strávená ve své rodné čtvrti a s obdivuhodnou přesností popsal, jak to na Roudné vypadalo ve dvacátých a třicátých letech minulého století. 




Následující řádky jsou určeny především k osvěžení pamětidomácích“, tj. lidí, kteří Roudnou důvěrněji znají, vědí, jak probíhají jednotlivé ulice, kde jsou charakteristické budovy, „pláckya pod. Svým detailním výčtem hlavních míst roudenského dění nebudou tyto řádky zábavnou četbou. Je to spíše jen mozaika pozorování, dojmů i historického materiálu, která snad jednou pomůže některému studentovi napsat opravdu odbornou, o prameny solidně opřenou studii o Roudné. Pro mne to byla jen procházka pamětí, která kupodivu si udržela ještě hodně vzpomínek na mladá léta (zatímco s blížící se devadesátkou ta pozdější léta vybledávají!).

   



Malicka1950.jpgRoudná ve dvacátém století, jehož velkou část jsem tam prožil, byla převážně dělnickou čtvrtí se silnou vrstvou drobných živnostníků a řemeslníků, jejichž životní úroveň i mentalita se jen málo lišila od proletářského prostředí. A také čtvrtí, která ještě měla dost velký počet zemědělských usedlostí, připomínajících, že Roudná měla pro město Plzeň před jeho industrializací živitelskou funkci. Pracovních příležitostí tu bylo málo, za prací se muselo choditza řekudo velkých průmyslových podniků nebo veřejných služeb. Většinu obyvatel tvořily dělnické rodiny (škodováci, železničáři, pivovarníci, dělníci různých profesí i pomocní dělníci bez vyučení, poštovní a městští zaměstnanci atp.), tu a tam bydlel nějaký úředník, učitel, vojenský gážista, jejichž příjmy byly poněkud vyšší (a hlavně stálé, což se projevilo příznivě zejména v době velké hospodářské krize v třicátých letech, kdy mnoho dělníků se octlona dlažběa byli odkázáni jen na nepatrnou pomoc odborů a pracovního úřadu). Sociální status majitelů domů a živnostníků (obě kategorie se často překrývaly) byl ovšem vyšší než status dělníků či lidí, kteří se živili jen námezdní prací. Ale způsob jejich života byl blízký jejich proletářskému okolí. Všichni tu museli zápasit o existenci, někteří na poněkud vyšší úrovni, ale příliš markantní rozdíl v jejich způsobu života nebyl. Žilo se skromně, ale ne hladově (jen v třicátých letech tu hospodářská krize život silně přiškrtila). Rozdíly sociální a ekonomické byly do značné míry setřeny podobným životním stylem, který se vyznačoval kulturní jednorodostí, otevřenější komunikací a sníženými zábranami ve styku s okolím. I politická orientace, jejímiž hlavními proudy byli sociální demokraté a národní socialisté (do značné míry se to projevovalo v orientaci obou roudenských tělocvičných jednot, DTJ a Sokola) byla mírně levicová; pravicové strany tu měly slabší postavení. Snad největší rozdíl mezi obyvateli byl subjektivního charakteru, jak kdo svou existenci vnímal, co očekával od budoucnosti, co chtěl připravit svým dětem...

Zcela vyjímečně tu měli bydliště či vlastní dům lidé, které bylo možno označit za zámožnější, jako byl továrník Šíp (výroba dětských kočárků na rohu ulic Pod Všemi svatými a Malické), majitel zámečnické výrobny u sv.Rocha Müller, majitel stáčírny piva v Křížkové ulici Kokoška či obchodník Poljak, který měl v Dřevěné ulici (Mansfeldově) velký obchod porcelánového zboží a dům Na Roudné 35. K zámožnějším patřili i někteří majitelé zemědělských statků, kterých bylo v třicátých letech ještě slušná řádka. Tak např.Špirkovi na rohu Roudné a Luční ulice, Fürichovi v zatáčce na zadní Roudné, Červenkovi pod kostelem Všech svatých a také tři hospodářské dvory hned na začátku ulice Pod Všemi svatými po levé straně: Holubovi, Vajsovi (později si postavili dům s hospodářskými budovami v Bělhorské ulici) a druzí Špirkovi. Za sokolovnou bylo hospodářství u dalších Holubů (později tam ve stodole byl sklad uhlí a dříví) a dále na zadní Roudné byla hospodářství u Bartovských a u Ševčíků. . Bylo tu ještě několik jiných usedlostí, tak např. Na Roudné před sokolovnou u Mašatů nebo Jedlíkovi Pod Všemi svatými 26, ale tyto rodiny byly živy především z povoznictví, tj.rozvážkou např. ledu pro pivovar, stavebního materiálu a pod. Také velký počet zahradníků, kteří lemovali nezastavěný okraj Roudné od Luční ulice k zadní Roudné a osadě v Ráji, připomínal ještě, že tu bývalo vydatné zelinářské zázemí města. Jenom v Luční ulici podél cesty k Viktorce si pamatuji zahradnictví u Krainerů, u Janoušků, u Pokorných, Volfů, Špolců a Zviklů; v Bělohorské byla zahrada paní Valtrové, v Křížkové ul. pod Karlovarskou . Jeremiášovi. A celá řada zahradníků lemovala ještě zadní Roudnou. V třicátých letech bylo široké pole mezi Luční ulicí a zadní Roudnou přeměněno v zahrádkářskou kolonii, která poskytovala za války i v pozdějších letech zeleninu několika desítkám samozásobitelských rodin. Řada zelinářských zahrad byla také na druhé straně Karlovarské třídy a v Lochotínské ulici. Zemědělský charakter byl prostě na Roudné stále ještě patrný.

Místně se tzv. lepší lidé usidlovali většinounahořeu tehdejší Karlovarské třídy (dnes Otýlie Beníškové), kde byly poněkud moderněji vybavené domy (tj. alespoň s předsíní, samostatným přívodem vody, se splachovacím záchodem a některé dokonce s koupelou). Také pozdější stavby v ulici Pod Všemi svatými a družstevní domy na konci Malické ulice byly vyšší kvality. K tomu patřily i domy postavené v meziválečných letech jako dům u Hnátů v Luční ulici (poslední na pravé straně), dva domy v Bělohorské ulici, které postavili Vajsovi a majitelka přilehlého zahradnictví paní Valtrová, stejně jako několik jednopatrových vilek na pravé straně ulice Pod Všemi svatými směrem k parku. Vcelku se Roudná od několikapatrových domů na Karlovarské třídě postupně snižovala k okrajovým rodinným domkům na konci Luční ulice a zadní Roudné, za nimiž byly jen zahrady, hřiště a louky. - Většina domů byla vybavena kanalizací, jen některé přízemní domky v Luční ulici a na zadní Roudné tutovymoženostještě neměly. Byty ve starých domech byly většinou bezpříslušenství“ (tím se mohlo tehdy rozumět jen sklep, půda, příp. kůlna na dvorku za domem, koupelny byly vzácností), z chodby se vcházelo rovnou do obytné místnosti. Mnoho bytů mělo jen jednu místnost, v níž se vařilo, jedlo, spalo. Byty se samostatnou ložnicí byly snad nejčastější, více místností si mohli dovolit jen lidé s pevným vyšším příjmem, jichž nebylo na Roudné mnoho. Ve většině domů s více nájemníky se vodatočilau jednoho vodovodniho kohoutku na společné chodbě, záchody byly také ještě často společné pro celé poschodí. Elektřina a plyn byly však instalovány ve většině domácnostíi když ještě byla také řada domácností, kde se svítilo petrolejkou.

Domovní fond byl tehdy z velké části dost zastaralý. Většina domů tu stála před I.světovou válkou, něco k nim přibylo ve dvacátých a třicátých letech, ale potom výstavba stagnovala. Domy byly často ve vlastnictví živnostníků, kteří v nich měli i své provozovny, jen málo domů neslo svým majitelům renditu; při nízkém nájemném (regulovaném zákonem na ochranu nájemníků) nebyla stejně příliš vysoká. Bytový fond se proto jen zřídka opravoval či modernizoval, což se časem začalo projevovat i na zšedlých a oprýskaných fasádách domů. Stav se ještě postupně zhoršoval, když v padesátých letech dispoziční právo většiny majitelů bylo okleštěno a často nezbývalo, neždarovatdům městu, aby se o něj staralo. Listopadový převrat zastihl Roudnou v žalostném stavu.



[Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Karel Hrubý | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Novinky
26.11.2013: Vy, kteří nejste lhostejní k osudu Roudné, přijďte nás podpořit.
Sejdeme se tedy ve středu 27. 11. 2013 v 15.30 hodin v Luční ulici před domem č. 40. Prosím, přijďte všichni!!!
  Anketa
Kteří politici jsou v Plzni nejbližší vašim názorům?

Z ČSSD
850 (850 hl.)
Z KDU-ČSL
789 (789 hl.)
Z KSČM
905 (905 hl.)
Z ODS
792 (792 hl.)
Z Plzeňské aliance
769 (769 hl.)
Z jiné strany
803 (803 hl.)
Žádní
690 (690 hl.)

Celkem hlasovalo: 5598

  Obrázek z galerie
Čilý ruch
na křižovatce tehdejší Karlovarské a Lochotínské ulice u tramvajové zastávky. V pozadí se skví dva roky stará budova školy. 1904.
zobrazení: 863
známka: 0
  RSS
http://roudna.unas.cz/rss.php
  Počet přístupů

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.