Roudná
| Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná |
  Hlavní menu
Aktuality
Seznam rubrik
P?ehled obrázků
Odkazy
Ankety
Stáhn?te si
TOP 15

Personalizace
Rozší?ené vyhledávání
  Seznam rubrik
mínus Komentá?e
mínus Kdo jsme
mínus Naše argumenty
mínus Naše akce
plus Dokumenty
mínus Mapy
plus Zajímavosti
  Vyhledávání

Hledej
na Roudné


Vodní rájUbytováníGotický penzionVyhlídkaStrmilovský šachový klubRybolovLuxusní chataRekreace v soukromíPenzionRekrea?ní chataKunžak v ?eské Kanad?vodlitniCyklistika
  Kalendá?
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Zajímavosti

* Svéráz rodné Roudné

Vydáno dne 03. 07. 2006 (1802 přečtení)

Roudná se vždy tak trochu vymykala ve srovnání s ostatními p?edm?stími. Své by o tom mohli jist? vypráv?t p?edstavitelé obvodu Plze? 1, pod který spadá Roudná a Lochotín.



Možná by je zaujalo, že už ve st?edov?ku tady rýpal rebel Jan Krásný proti radnici a konšelé ho v duchu p?kných tradic tehdejší doby poslali reptat na popravišt?. A co teprve kdyby k rebelské ?tvrti pat?ila též osobitá Rychtá?ka, která kdysi stávala v dnešních Sadech 5. kv?tna a v místech kolem  Rooseveltova mostu (dnes výpadovka na D5). Zdá se, že tahle místa vždy n?jak p?itahovala výjime?né jevy, nálezy i svérázné  osoby.


Rychtá?ka
Podíváme-li se na Rychtá?ku najdeme tam nefalšovaný „Faustův dům“ i záhadný jev poskakujících kamenů, který vyd?sil ponocného i strážníky 29.4. 1871. Pan kroniká? Hruška nám zase  sv??uje, jak se nemén? vyd?sil 4. dubna 1859 pilníká? František Mauric, když jeho žena, matka šesti d?tí, v ten den porodila troj?ata. P?ibližn? v té dob? m?stský léka? dr. Špa?ek identifikuje nález p?i kopání základů pod Saským mostem jako kosti obra a ty jsou ve vší úct? pochovány na h?bitov? Všech svatých.


14 hospod
  Opustíme Rychtá?ku a jdeme na Roudnou. O mnoha pov?stech s ní spojených se můžete dozv?d?t na jiném míst? našich stránek. Te? si všimneme jiné zajímavosti a to, že na Roudné za první republiky prosperovalo  14 hospod. Nálevnu „U Tusarů“ v ulici Na Roudné provozoval dokonce bratr tehdejšího p?edsedy vlády Vlastimila Tusara. D?ív?jší lidé asi byli jiní kabr?áci než jejich usp?chaní potomci a také museli mít daleko v?tší žíze?.


Roudenská legenda hrobník Hecht

Bratr kardinála Josefa Berana Karel Beran nám zachoval vzpomínku na svéráznou postavu kostelníka Ignáce Hechta, který se stal na Roudné na p?elomu století legendou.

Byl prý vyšší postavy, hezky obtloustlý, s kulatým obli?ejem a šelmovskýma o?ima, pod kterými hrál oddaného služebníka pana fará?e. Zastával n?kolik profesí: kostelníka, hrobníka, varhaníka a krom? toho si p?ivyd?lával jako lakýrník. Ve?er prý sedával p?ed hrobnickým domkem, popíjel ze džbánku Prazdroj, kou?il dýmku a bru?el na svoji „paní choť“.

P?i jeho h?e na varhany kostel h?m?l. M?l rád syté sborové zvuky a prý trp?l p?i sólovém zp?vu, který nazýval ku?káním. Ministranti prý vždy s úžasem pozorovali, jak p?i preludiu za?al najednou hrát jen levou rukou a pravou lovil v saku tabat?rku a opatrn? z ní vysypal trošku na h?bet hrající levé ruky. Potom ruce p?ehodil, pravá hrála a z levé si po?ádn? š?upl p?knou dávku. Ministranti nechápali, pro? p?i stejném úkonu na h?bitov? vždy mohutn? kýchal, ale v kostele nevydal ani hlásku.

Mezi jeho povinnosti pat?ilo také zau?ovat ministranty, kterým hrál kázajícího pana fará?e. Ovšem ten v jeho podání nazýval nechápavé pomocníky pitome?ky, božími hovádky a rozdával jim po?ádné záhlavce.

Když Hechtovi zem?ela manželka, p?evzala její sestra paní Lojzy funkci hospodyn?. Hecht byl pov?stný svojí nebojácností, ale jednou ho k smrti vyd?sila oby?ejná koza. Jeden vlahý letní ve?er popíjel svoji dávku zlatého moku p?ed domem, když tu najednou zaslechl zvonit umírá?ek. Lojzy se šla celá postrašená modlit do domku, ale umírá?ek si nedal ?íct a za chvíli se rozezn?l naplno. Hecht sebral všechnu odvahu a šel se do kostela podívat. Dve?e byly zam?ené, což ho ješt? víc polekalo. Obešel tedy kostel a objevil odem?ený vchod do sakristie. Vrhl se srdnat? dovnit?  a spat?il  kozu, která se zatoulala na h?bitov a žužlala provaz od umírá?ku.

Starý Hechta dovedl být také p?kn? mrzutý, zvlášt? když se nemohl po zasloužené práci po?ádn? vyspat. P?í?inou toho všeho byla hostinská z hospody „U lva“ na roudenském nám?stí?ku. V sobotu  se tady scházeli  drobní ?emeslníci z Roudné a okolí, aby si zpest?ili  pracovní týden ?ádným zapitím, které kon?ilo až p?i kokrhání kohouta ve Špirkov? dvo?e. Po?estná vdova Anna, hostinská, p?i t?chto pitkách rozja?en? tancovala ve sporém od?vu na stole mezi sklenicemi, což se štamgastům velmi zamlouvalo a její hospoda byla stále pln? obsazená. Vst?ícná hostinská však zem?ela a ulehla na h?bitov? Všech svatých, aby už nikdy nevstala k bujarému tanci pro své v?rné hosty. Jeden v?rný štamgast na ni ale nemohl zapomenout. Za?al chodit do hospody na Zavadilku, kde se opíjel a cestou zpátky na Roudnou se zastavoval u h?bitova  a volal na svoji tane?nici. ležící za zdí: „Anka, poj? tancovat! Anka poj? tancovat…!“

Starého Hechta probouzel tento ?ev už n?kolik sobot ze spravedlivého spánku. Jednou se tedy rozhodl, že ?ád?ní v?rného hý?ila u?iní p?ítrž. Za údivu své ženy vstal o půlnoci z postele, sebral prost?radlo a dýmku a vyšel do noci. Op?el se o hrobku rodiny Kade?ábkovy, v klidu poku?oval a ?ekal na h?íšníka. Když po chvíli uvid?l opilého ?emeslníka, schoval se do stínu tůje a ?ekal, až ten za?ne vy?vávat na hostinskou Anku a volat ji ke k?ep?ení. Nebohý opilec sta?il svoji Anku sotva jednou zavolat a Hecht se odrazil a sko?il mu na záda. ?emeslník rázem vyst?ízliv?l a k smrti vyd?šený utíkal i s Hechtem za krkem až dolů ke kapli?ce p?ed Kouteckých statkem. Tam zůstal v bezv?domí ležet. K?ikem probuzení obyvatelé domků pod kostelem vyb?hli a uvid?li už jen bílou postavu jak utíká nahoru ke h?bitovu od nehybn? ležícího muže u kapli?ky.

?emeslníkovi trvalo dlouhou dobu, než se ze šoku vzpamatoval. Na Anku už nikdy nezavolal a do hospody p?estal chodit. Starý filuta Hecht byl spokojený a dál si popíjel a poku?oval p?ed hrobnickým domkem a pozoroval d?ní p?ed svým rajónem.

Spoustu dalších p?íhod si vypráv?li obyvatelé Roudné p?ed sto lety o svérázném kostelníkovi od Všech svatých, který zau?oval bratra kardinála Berana do ministrování. Starý Hechta však nemohl po smrti zůstat na svém milovaném míst?. V roce 1902 byl vydán zákaz poh?bívaní  uvnit? m?sta. Ignác Hecht, která se staral a zasv?til svůj život kostelu a h?bitovu Všech svatých tedy odpo?ívá v Bolevci. Na Roudné po sob? zanechal jen p?íb?hy ze svého života a slova, která prý ?asto opakoval ministrantům: „V?dí, kdo z mála dává, dvakrát dává, ale kdo z mnoha málo dává, je lump na dvakrát“.


[Akt. známka: 1,36 / Počet hlasů: 11] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Vladimíra Nová | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

  Novinky
26.11.2013: Vy, kte?í nejste lhostejní k osudu Roudné, p?ij?te nás podpo?it.
Sejdeme se tedy ve st?edu 27. 11. 2013 v 15.30 hodin v Lu?ní ulici p?ed domem ?. 40. Prosím, p?ij?te všichni!!!
  Anketa
Kte?í politici jsou v Plzni nejbližší vašim názorům?

Z ?SSD
1001 (1001 hl.)
Z KDU-?SL
896 (896 hl.)
Z KS?M
1028 (1028 hl.)
Z ODS
923 (923 hl.)
Z Plze?ské aliance
909 (909 hl.)
Z jiné strany
967 (967 hl.)
Žádní
760 (760 hl.)

Celkem hlasovalo: 6484

  Obrázek z galerie
Povodn? 2002 - 17

zobrazení: 1498
známka: 1.33
  RSS
http://roudna.unas.cz/rss.php
  Po?et p?ístupů

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.