Vzpomínky na starou Roudnou

Autor: Karel Hrubý <(at)>, Téma: Zajímavosti, Vydáno dne: 09. 08. 2011

Poda?ilo se nám objevit unikát. Je to opravdu tak. Pan doktor Karel Hrubý ze švýcarské Basileje se tedy ozval sám, ale jeho informace jsou pro nás opravdu více než nalezený poklad. Tento dlouholetý obyvatel Roudné z Malické ulice zavzpomínal na léta strávená ve své rodné ?tvrti a s obdivuhodnou p?esností popsal, jak to na Roudné vypadalo ve dvacátých a t?icátých letech minulého století. 




Následující ?ádky jsou ur?eny p?edevším k osv?žení pam?tidomácích“, tj. lidí, kte?í Roudnou dův?rn?ji znají, v?dí, jak probíhají jednotlivé ulice, kde jsou charakteristické budovy, „pláckya pod. Svým detailním vý?tem hlavních míst roudenského d?ní nebudou tyto ?ádky zábavnou ?etbou. Je to spíše jen mozaika pozorování, dojmů i historického materiálu, která snad jednou pomůže n?kterému studentovi napsat opravdu odbornou, o prameny solidn? op?enou studii o Roudné. Pro mne to byla jen procházka pam?tí, která kupodivu si udržela ješt? hodn? vzpomínek na mladá léta (zatímco s blížící se devadesátkou ta pozd?jší léta vybledávají!).

   



Malicka1950.jpgRoudná ve dvacátém století, jehož velkou ?ást jsem tam prožil, byla p?evážn? d?lnickou ?tvrtí se silnou vrstvou drobných živnostníků a ?emeslníků, jejichž životní úrove? i mentalita se jen málo lišila od proletá?ského prost?edí. A také ?tvrtí, která ješt? m?la dost velký po?et zem?d?lských usedlostí, p?ipomínajících, že Roudná m?la pro m?sto Plze? p?ed jeho industrializací živitelskou funkci. Pracovních p?íležitostí tu bylo málo, za prací se muselo choditza ?ekudo velkých průmyslových podniků nebo ve?ejných služeb. V?tšinu obyvatel tvo?ily d?lnické rodiny (škodováci, železni?á?i, pivovarníci, d?lníci různých profesí i pomocní d?lníci bez vyu?ení, poštovní a m?stští zam?stnanci atp.), tu a tam bydlel n?jaký ú?edník, u?itel, vojenský gážista, jejichž p?íjmy byly pon?kud vyšší (a hlavn? stálé, což se projevilo p?ízniv? zejména v dob? velké hospodá?ské krize v t?icátých letech, kdy mnoho d?lníků se octlona dlažb?a byli odkázáni jen na nepatrnou pomoc odborů a pracovního ú?adu). Sociální status majitelů domů a živnostníků (ob? kategorie se ?asto p?ekrývaly) byl ovšem vyšší než status d?lníků ?i lidí, kte?í se živili jen námezdní prací. Ale způsob jejich života byl blízký jejich proletá?skému okolí. Všichni tu museli zápasit o existenci, n?kte?í na pon?kud vyšší úrovni, ale p?íliš markantní rozdíl v jejich způsobu života nebyl. Žilo se skromn?, ale ne hladov? (jen v t?icátých letech tu hospodá?ská krize život siln? p?iškrtila). Rozdíly sociální a ekonomické byly do zna?né míry set?eny podobným životním stylem, který se vyzna?oval kulturní jednorodostí, otev?en?jší komunikací a sníženými zábranami ve styku s okolím. I politická orientace, jejímiž hlavními proudy byli sociální demokraté a národní socialisté (do zna?né míry se to projevovalo v orientaci obou roudenských t?locvi?ných jednot, DTJ a Sokola) byla mírn? levicová; pravicové strany tu m?ly slabší postavení. Snad nejv?tší rozdíl mezi obyvateli byl subjektivního charakteru, jak kdo svou existenci vnímal, co o?ekával od budoucnosti, co cht?l p?ipravit svým d?tem...

Zcela vyjíme?n? tu m?li bydlišt? ?i vlastní dům lidé, které bylo možno ozna?it za zámožn?jší, jako byl továrník Šíp (výroba d?tských ko?árků na rohu ulic Pod Všemi svatými a Malické), majitel záme?nické výrobny u sv.Rocha Müller, majitel stá?írny piva v K?ížkové ulici Kokoška ?i obchodník Poljak, který m?l v D?ev?né ulici (Mansfeldov?) velký obchod porcelánového zboží a dům Na Roudné 35. K zámožn?jším pat?ili i n?kte?í majitelé zem?d?lských statků, kterých bylo v t?icátých letech ješt? slušná ?ádka. Tak nap?.Špirkovi na rohu Roudné a Lu?ní ulice, Fürichovi v zatá?ce na zadní Roudné, ?ervenkovi pod kostelem Všech svatých a také t?i hospodá?ské dvory hned na za?átku ulice Pod Všemi svatými po levé stran?: Holubovi, Vajsovi (pozd?ji si postavili dům s hospodá?skými budovami v B?lhorské ulici) a druzí Špirkovi. Za sokolovnou bylo hospodá?ství u dalších Holubů (pozd?ji tam ve stodole byl sklad uhlí a d?íví) a dále na zadní Roudné byla hospodá?ství u Bartovských a u Šev?íků. . Bylo tu ješt? n?kolik jiných usedlostí, tak nap?. Na Roudné p?ed sokolovnou u Mašatů nebo Jedlíkovi Pod Všemi svatými 26, ale tyto rodiny byly živy p?edevším z povoznictví, tj.rozvážkou nap?. ledu pro pivovar, stavebního materiálu a pod. Také velký po?et zahradníků, kte?í lemovali nezastav?ný okraj Roudné od Lu?ní ulice k zadní Roudné a osad? v Ráji, p?ipomínal ješt?, že tu bývalo vydatné zeliná?ské zázemí m?sta. Jenom v Lu?ní ulici podél cesty k Viktorce si pamatuji zahradnictví u Krainerů, u Janoušků, u Pokorných, Volfů, Špolců a Zviklů; v B?lohorské byla zahrada paní Valtrové, v K?ížkové ul. pod Karlovarskou t?. Jeremiášovi. A celá ?ada zahradníků lemovala ješt? zadní Roudnou. V t?icátých letech bylo široké pole mezi Lu?ní ulicí a zadní Roudnou p?em?n?no v zahrádká?skou kolonii, která poskytovala za války i v pozd?jších letech zeleninu n?kolika desítkám samozásobitelských rodin. ?ada zeliná?ských zahrad byla také na druhé stran? Karlovarské t?ídy a v Lochotínské ulici. Zem?d?lský charakter byl prost? na Roudné stále ješt? patrný.

Místn? se tzv. lepší lidé usidlovali v?tšinounaho?eu tehdejší Karlovarské t?ídy (dnes Otýlie Beníškové), kde byly pon?kud modern?ji vybavené domy (tj. alespo? s p?edsíní, samostatným p?ívodem vody, se splachovacím záchodem a n?které dokonce s koupelou). Také pozd?jší stavby v ulici Pod Všemi svatými a družstevní domy na konci Malické ulice byly vyšší kvality. K tomu pat?ily i domy postavené v mezivále?ných letech jako dům u Hnátů v Lu?ní ulici (poslední na pravé stran?), dva domy v B?lohorské ulici, které postavili Vajsovi a majitelka p?ilehlého zahradnictví paní Valtrová, stejn? jako n?kolik jednopatrových vilek na pravé stran? ulice Pod Všemi svatými sm?rem k parku. Vcelku se Roudná od n?kolikapatrových domů na Karlovarské t?íd? postupn? snižovala k okrajovým rodinným domkům na konci Lu?ní ulice a zadní Roudné, za nimiž byly jen zahrady, h?išt? a louky. - V?tšina domů byla vybavena kanalizací, jen n?které p?ízemní domky v Lu?ní ulici a na zadní Roudné tutovymoženostješt? nem?ly. Byty ve starých domech byly v?tšinou bezp?íslušenství“ (tím se mohlo tehdy rozum?t jen sklep, půda, p?íp. kůlna na dvorku za domem, koupelny byly vzácností), z chodby se vcházelo rovnou do obytné místnosti. Mnoho bytů m?lo jen jednu místnost, v níž se va?ilo, jedlo, spalo. Byty se samostatnou ložnicí byly snad nej?ast?jší, více místností si mohli dovolit jen lidé s pevným vyšším p?íjmem, jichž nebylo na Roudné mnoho. Ve v?tšin? domů s více nájemníky se vodato?ilau jednoho vodovodniho kohoutku na spole?né chodb?, záchody byly také ješt? ?asto spole?né pro celé poschodí. Elekt?ina a plyn byly však instalovány ve v?tšin? domácnostíi když ješt? byla také ?ada domácností, kde se svítilo petrolejkou.

Domovní fond byl tehdy z velké ?ásti dost zastaralý. V?tšina domů tu stála p?ed I.sv?tovou válkou, n?co k nim p?ibylo ve dvacátých a t?icátých letech, ale potom výstavba stagnovala. Domy byly ?asto ve vlastnictví živnostníků, kte?í v nich m?li i své provozovny, jen málo domů neslo svým majitelům renditu; p?i nízkém nájemném (regulovaném zákonem na ochranu nájemníků) nebyla stejn? p?íliš vysoká. Bytový fond se proto jen z?ídka opravoval ?i modernizoval, což se ?asem za?alo projevovat i na zšedlých a oprýskaných fasádách domů. Stav se ješt? postupn? zhoršoval, když v padesátých letech dispozi?ní právo v?tšiny majitelů bylo oklešt?no a ?asto nezbývalo, neždarovatdům m?stu, aby se o n?j staralo. Listopadový p?evrat zastihl Roudnou v žalostném stavu.