Dne 21.5.2007 jsem se zúÄ?astnil pÅ?edstavenà projektu obnovy LochotÃnského parku a jeho projednánà s obÄ?anskými iniciativami a ekologickými sdruženÃmi.
Projekt zadal správce LochotÃnského parku – správa veÅ?ejného statku mÄ?sta PlznÄ? a byl zpracován a pÅ?edstaven architektonickým studiem Hysek a panà CÃlkovou ze SVSMP. Zpracovatelé jsou otevÅ?eni názorům a pÅ?ipomÃnkám, které je možno zapracovat do dalÅ¡Ã dokumentace. Je to zatÃm prvnà úvodnà studie zpracovaná ve stupni „Dokumentace k územnÃmu rozhodnutÓ, tzn. realizace v nedohlednu.
Takže vy vÅ¡ichni, kterým záležà na tom jak bude vypadat LochotÃnský park, seznamte se se studiÃ. Na vaÅ¡e pÅ?Ãpadné pÅ?ipomÃnky je teÄ? nejvhodnÄ?jÅ¡Ã doba.
Minulost
O vznik LochotÃnského parku se zasloužil purkmistr Martin Kopecký, od roku 1834 byly v provozu láznÄ?. Byly vystaveny budovy lázeÅ?ských koupelà a hotelový dům s restauracÃ. Bylo upraveno koryto potoka, vytvoÅ?ena jeskynÄ? s poustevnÃkem, pÃskovcový sloup, hudebnà pavilon, vyhlÃdkový Å¡neÄ?à vrch a dalÅ¡Ã vyhlÃdky na PlzeÅ?. Z PlznÄ? jezdil na LochotÃn a zpÄ?t každé půl hodiny dostavnÃk a od roku 1899 tramvajová linka Bory-LochotÃn. PozdÄ?ji byl pÅ?istaven CÃsaÅ?ský sál, sklenÃky, altány, terasa atd. V roce 1979 byly z důvodu rozÅ¡ÃÅ?enà Karlovarské tÅ?Ãdy zbourány spoleÄ?enské a obytné budovy LochotÃna, sklenÃk, byla zasypána vodoteÄ? a zruÅ¡en vodopád a fontána. Zůstal pouze objekt bývalých láznÃ.
Budoucnost(?)
Tento souÄ?asný projekt si dal za cÃl vÅ¡echny původnà atrakce – pokud je to možné – obnovit. Do parku by se mÄ?la vrátit voda, která dnes konÄ?à v roudenském kanalizaÄ?nÃm sbÄ?raÄ?i. MÄ?la by se Å?ÃzenÄ? vypouÅ¡tÄ?t do obnoveného kamenného koryta a dále do dvou novÄ? navržených rybnÃÄ?ků. Upraveny by mÄ?ly být i cesty. Od LochotÃnského pavilonku by mÄ?la zmizet nepůvodnà betonová terasa, obnoveny záhony růžà a busta Kopeckého pohlÞet zpátky na mÄ?sto. Dle starých fotografià by mÄ?la být upravena poustevnÃkova jeskynÄ? a jejà okolÃ, obnoven výše zmiÅ?ovaný Å¡neÄ?à kopec – 12m vyhlÃdka do okolÃ. PÅ?ibude jeÅ¡tÄ? dÄ?tské hÅ?iÅ¡tÄ?. Ze stávajÃcÃch 1048 stromů nejkvalitnÄ?jÅ¡Ãch 748 ponechat a zbývajÃcÃch 300 postupnÄ? nahrazovat kvalitnÄ?jÅ¡Ãmi. Zde se jedná pouze o nastÃnÄ?nà budoucà cesty.
Zkrátka tento projekt se mi zdá sympatický, zejména pro snahu citlivÄ? obnovit to, co již naÅ¡i chytÅ?à pÅ?edkové vytvoÅ?ili. Také jsem autorům tento projekt veÅ?ejnÄ? pochválil.
Je zde ovÅ¡em velké ALE. V územnÃm plánu mÄ?sta PlznÄ? je namalován tzv.průtah sever-jih (silnice, která ve své severnà Ä?ásti vede od Kalikovského mlýna pÅ?es lochotÃnská luka rovnobÄ?žnÄ? s Kilometrovkou a ústà na Karlovarské tÅ?ÃdÄ?). Znamenalo by to, že významný krajinný prvek a památková zóna LochotÃnský park by byl touto komunikacà (na estakádÄ?!) amputován.
Jak jsem již výše zmiÅ?oval, CÃsaÅ?ský sál a sklenÃky musely ustoupit komunikaci a tento zásah do LochotÃnského parku se již sebelepÅ¡Ãm projektem nenapravÃ. A v podstatÄ? stále titÞ plzenÅ¡tà plánovaÄ?i komunikacà (zde se od komunistických Ä?asů personálnÄ? ani myÅ¡lenkovÄ? moc nezmÄ?nilo) plánujà dalÅ¡Ã nenapravitelné Å¡kody. Jejich nejvyÅ¡Å¡Ã hodnotou, které veÅ¡keré své konánà podÅ?izujÃ, jsou auta a jejich snadný průjezd pÅ?es stÅ?ed mÄ?sta. Teprve na dalÅ¡Ãch mÃstech jsou lidé a jejich spokojený život, jak vidÃme ne jen na tomto pÅ?Ãkladu, ale tÅ?eba také na „Obchvatu Roudné“.
A tak nezbývá než doufat, že zvÃtÄ?zà zdravý rozum. ZatÃm jeÅ¡tÄ? nenà pozdÄ?.