Druhé poselstvà pro naÅ¡e potomky uložené na Roudné se skrývá ve stavbÄ? (v západnà Ä?ásti) Rooseveltova, dÅ?Ãve Saského mostu. Listinu sepsal bratranec skladatele BedÅ?icha Smetany.
Na mÃstÄ? původnÃho nižšÃho mostu pÅ?es Mži byl postaven v polovinÄ? 19. stoletà na popud purkmistra Kopeckého nový. ArchiváÅ? M.HruÅ¡ka nás v knize z roku 1883 informuje:
„Dne 23. listopadu 1850 byl novÄ? vystavÄ?ný kamenný most na Saském pÅ?edmÄ?stà obecnÃm výborem a zemÄ?panským inžinýrem Václavem Seykem k veÅ?ejnému upotÅ?ebenà pÅ?ijat. Stavba mostu toho stála 86.000 zl. k. m.
V poprsnà zdi mostu uložen jest v cinkové skÅ?Ãni památnà spis o Plzni, jejž složil profesor zdejÅ¡Ã Frant. Josef Smetana, a který obsahuje vylÃÄ?enà pomÄ?rů státu i mÄ?sta PlznÄ? za onÄ?ch Ä?asů, kdy se most stavÄ?l.“
Krabice obsahuje kromÄ? listiny F. J. Smetany, Ä?asopisy z té doby, vyhlášky, textilie, obrazy stejnokrojů, drobné mince a také situaÄ?nà plán mÄ?sta PlznÄ?, zhotovený „obecnÃm úÅ?adnÃkem Martinem HruÅ¡kou“ , jak neopomnÄ?l archiváÅ? dodat.
J. F. Smetana
J. F. Smetana mÄ?l tu Ä?est sepsat dopis pro budoucà generace jako jeden z nejvýznamnÄ?jÅ¡Ãch lidà své doby. JistÄ? nikdo z jeho souÄ?asnÃků netuÅ¡il, že nezvedený Smetanův bratranec BedÅ?ich, jednou pÅ?edÄ?à slávou pana profesora. J. F. Smetana dostal svého o 23 let mladÅ¡Ãho bratrance v Plzni na starost, aby mu jako vážený gymnaziálnà pedagog pomohl pÅ?i pátém pokusu o dokonÄ?enà studiÃ. Což se nakonec povedlo.
Když dostal J. F. Smetana důvÄ?ru k promluvÄ? do let budoucÃch, mÄ?l už za sebou Å?eholnà slib, studia filozofie a fyziky, nÄ?kolik publikacÃ, aktivnÄ? působil jako vlastenec a pÅ?átelil se s J. Jungmannem.
Pád velkého PlzeÅ?ana
Když pan profesor vkládal
svůj dopis do skÅ?ÃÅ?ky, byl jistÄ? rád za lepÅ¡Ã pÅ?Ãstup do mÄ?sta od severu, který vznikl stavbou nového mostu. ZvláštÄ? když si vzpomnÄ?l, co ho potkalo v tÄ?chto mÃstech o Å¡est let dÅ?Ãve:
"Dne 12. prosince 1844 na veÄ?er ve 3/4 na 6 hodin proffesor fysiky Dr. Josef Smetana, vraceje se ze sadů LochotÃnských do mÄ?sta a zbloudiv ve tmÄ? již panujÃcÃ, spadl ze zdi as 9 stop vysoké a sice tak neÅ¡Å¥astnÄ?, že polomrtev nalezen byl. (...) LékaÅ?skou pomocà pÅ?ispÄ?li páni doktoÅ?i Å koda a Jahnl a teprve po dlouhém namáhánà podaÅ?ilo se jim opÄ?t k životu jej pÅ?ivésti. Po celých pÄ?t nedÄ?l lůžka neopustil".
ZkouÅ¡ky osuduPo napsánà listiny budoucÃm obyvatelům milované PlznÄ? Ä?ekaly velkého vlastence, na kterého jeÅ¡tÄ? za jeho života skládali básnÄ?, dalšà životnà zkouÅ¡ky. NejdÅ?Ãve ztratil zrak a byl Ä?tyÅ?i roky slepý, potom se podrobil operaci, která mu navrátila možnost vidÄ?t na pravé oko. StateÄ?ný pan profesor se vrátil opÄ?t do plzeÅ?ského veÅ?ejného života a i do Å¡koly ke svým žákům. To vÅ¡ak netrvalo dlouho. Už v únoru roku 1861 onemocnÄ?l "ochrnutÃm plic", ale ze života prý odeÅ¡el v úplném poklidu a odevzdánà poté, co sám zavolal knÄ?ze.
Na pohÅ?eb muže, podle svých souÄ?asnÃků velezasloužilého o vlast a národ, který také promlouvá v listinÄ? uložené v Saském mostu, pÅ?iÅ¡li podle kronikáÅ?e "veÅ¡keÅ?à obyvatelé mÄ?sta PlznÄ?".
Tajný spis s uzeným
DovÄ?tek za životem velkého plzeÅ?ského vzdÄ?lance má opÄ?t listina. CÃsaÅ?ská tajná policie nebyla zcela důsledná a v rámci Å¡etrného hospodaÅ?enà poslala důvÄ?rné spisy a jiné papÃry od udavaÄ?ů jakémusi plzeÅ?skému uzenáÅ?i na balenà masa. A tak se z roku 1866 dozvÃdáme, že spis o J.F. Smetanovi „s uzeným masem na veÅ?ejnost vynesen byl“.
Odvážný profesor by vÅ¡ak byl jistÄ? polichocen slovy tajné policie o svém radikálnÃm vlastenectvÃ, hluÄ?ném jásotu a velmi Å¡kodlivém působenà na mládež ve prospÄ?ch Ä?echů.
Použitá literatura: M.HruÅ¡ka: Kniha pamÄ?tnà královského krajského mÄ?sta PlznÄ?