Do mÃst v ulici u Svatého Rocha pod Saským mostem, kde dnes sÃdlà herna a bar, se jeÅ¡tÄ? pÅ?ed relativnÄ? ne tak vzdálenou dobou chodilo za zcela odliÅ¡ným úÄ?elem. Aneb naÅ¡i pÅ?edkové by se nestaÄ?ili divit.
PÅ?i restaurátorských pracÃch v tomto objektu byly objeveny zbytky renesanÄ?nÃch nápisů, které tvoÅ?ily souÄ?ást nástÄ?nných maleb. Dále v podélných stÄ?nách domu restaurátoÅ?i naÅ¡li stopy po valené klenbÄ? svatynÄ?. S velkou pravdÄ?podobnostà v sobÄ? dům Ä?.p. 84 schovává Ä?ást kostela Sv. Rocha, který byl zruÅ¡en za Josefa II.
Na druhém obrázku vidÃme objekt Ä?.p. 57, který ve svých útrobách podle vÅ¡eho skrývá dalÅ¡Ã sakrálnà stavbu, a to kapli sv. Fabiána, Å ebestiána a Anny. V roce 1599 ji nechal postavit dÅ?ÃvÄ?jÅ¡Ã vlastnÃk domu a dvoru na rohu ulice LuÄ?nà a Na Roudné - dneÅ¡nà galerie Stará PlzeÅ?. TÃmto vlastnÃkem byl plzeÅ?ský mÄ?Å¡Å¥an, vzdÄ?laný a vÅ¡estranný PlzeÅ?an Å ebestián Pechovský, od roku 1571 uÄ?itel Ä?eÅ¡tiny cÃsaÅ?e Rudolfa II. a sekretáÅ? pražského arcibiskupa. CÃsaÅ? za svého pobytu v Plzni v roce 1599 - 1600 pobýval nejdÅ?Ãve v Pechovského dalÅ¡Ãm domÄ? na námÄ?stà Ä?.p. 289. ArchiváÅ? M. HruÅ¡ka uvádÃ, že mu cÃsaÅ? "erb Å¡lechtický sám vymaloval a tak dlouhý Å?etÄ?z okolo krku zavÄ?sil, jak veliká osoba Pechovského od hlavy až k patÄ? byla."
Po tomto vzdÄ?laném muži se dochoval také vzácný "Å¡tambuch" - památnÃk. AÄ? sám horlivý katolÃk a stoupenec radikálnÃho smÄ?ru v kÅ?esÅ¥anstvÃ, najdeme v jeho zápiscÃch i důkaz ménÄ? pÅ?Ãsné Ä?ásti jeho osobnosti a to zlomek lidové milostné pÃsnÄ? z té doby:
"Kdybych já mÄ?l, co bych já chtÄ?l,
o vÃc bych já nestál:
sto dukátů, svou Dorotku,
na tom bych já pÅ?estal."
V dobÄ?, kdy se PlzeÅ? vypoÅ?ádávala s nekatolÃky, dal právÄ? ve jménu vÃtÄ?zstvà katolicismu vybudovat kapli, kterou vysvÄ?til sám pražský arcibiskup ZbynÄ?k Berka z Dubé, což byla nejen pro Roudnou, ale i pro PlzeÅ? významná událost. CÃsaÅ? nechal svého oblÃbence povýšit do Å¡lechtického stavu.
Jako zajÃmavý dovÄ?tek se jevà zmÃnka o tom, že syn tohoto zbožného páru Anny a Å ebestiána, stavitelů kaple a ortodoxnÃch katolÃků se zadlužil a pozdÄ?ji byl kvůli "rozpustilostem" vykázán z mÄ?sta.
.
Až zase jednou půjdeme po nájezdu Saského mostu, zkusme si pÅ?edstavit, jak vypadala Roudná pÅ?ed pár staletÃmi a že v mÃstech, kde se dnes v hernÄ? pokouÅ¡Ã Å¡tÄ?stÄ?na a kde lidé u baru vypÃjà své sklenky, kdysi stály dvÄ? svatynÄ?. Kdyby tehdejÅ¡Ã obyvatelé Roudné mohli nahlédnout do budoucnosti, asi by nevÄ?Å?ili vlastnÃm oÄ?Ãm.
M. BÄ?lohlávek: DÄ?jiny PlznÄ? I.
M.HruÅ¡ka: Kniha pamÄ?tnà královského krajského mÄ?sta PlznÄ?
Archiv pana VladimÃra Suchana