Zpupný voják v kostele, Prokletý hrobnický domek, Jak ožila mrtvá nevÄ?sta, Hrůzná noc pekaÅ?ovy dÄ?veÄ?ky, Bláznivá Bábina
Zpupný voják v kostele. Po dobytà PlznÄ? Mansfeldem 21. listopadu 1618 byl v kostele VÅ¡ech svatých zÅ?Ãzen ovÄ?inec. Jeden zpupný voják se dokonce rozhodl že pÅ?espà na hlavnÃm oltáÅ?i.Ustlal si tam tedy, ale upadl v hluboký spánek, ze kterého se už neprobudil. PlzeÅ?ané v tom vydÄ?li božà trest.
Prokletý hrobnický domek. V mÃstÄ? dneÅ¡nÃho hrobnického domku byla kdysi hrobnÃkova zahrádka.V nà stála Božà muka ve tvaru sloupu. O nich se vypravuje povÄ?st. Za kostelem dÅ?Ãve pÅ?ebýval v chatrÄ?i zbožný poustevnÃk. MÄ?l sen, že se na hÅ?bitovÄ? stal zloÄ?in a to, že hrobnÃk z nÄ?jaké msty vykopal mrtvou mladou dÃvku z jejÃho hrobu a zahrabal ji nÄ?kde v rohu hÅ?bitova. Oznámil své podezÅ?enà magistrátu a ten nechal dÃvÄ?in hrob otevÅ?Ãt. Ukázalo se, že rakev je opravdu prázdná.
HrobaÅ? byl vyslýchán, nakonec se u soudu pÅ?iznal, že dÃvku z hrobu vyndal a nÄ?kde v neposvÄ?cené zemi zahrabal. Zatvrzele vÅ¡ak nechtÄ?l prozradit, na jaké mÃsto. Nakonec byl odsouzen a popraven. Na pamÄ?Å¥ dÄ?vÄ?ete lidé postavili v zahradÄ? pÅ?i zdi Božà muka. Po roce 1873 byl zbudován v mÃstech zahrádky a BožÃch muk nový hrobnický domek.
HrobnÃku Seidlerovi ale stará cikánka prorokovala, že v domÄ? nikdy nebude mÃt Å¡tÄ?stÃ, protože pod jeho základy je zakopána mrtvola. Ten si rozpomnÄ?l na staré vyprávÄ?nà o zmizelé dÃvce. Byl pÅ?esvÄ?dÄ?en, že pod domkem je ztracená mrtvola dÄ?vÄ?ete.
Jak ožila mrtvá nevÄ?sta. Dcera zámožného mÄ?Å¡Å¥ana z domu na jižnà stranÄ? námÄ?stà kde je dnes knihkupectvÃ, mÄ?la právÄ? svatebnà den. Ráno jà jeÅ¡tÄ? sousedka pÅ?inesla tvarohové homolky, které dÃvka zbožÅ?ovala. Tentokrát vÅ¡ak zhltla dvÄ? najednou, ty jà uvÃzly v krku a ona se udusila. DÃvka byla ve svých svatebnÃch Å¡atech a s krásným snubnÃm prstenem odnesena do márnice hÅ?bitova VÅ¡ech svatých. Sotva se vÅ¡ak pÅ?Ãbuznà vzdálili, chamtivý hrobnÃk vypáÄ?il vÃko z rakve a chtÄ?l nevÄ?stÄ? prsten z ruky sundat.Když mu to neÅ¡lo, vytáhl nůž a chtÄ?l prst uÅ?Ãznout. Jakmile ale Å?Ãzl do kůže, zdánlivÄ? mrtvá nevÄ?sta se probudila, vybÄ?hla z márnice ven a bÄ?žela až domů.
Svatba se nakonec pÅ?eci konala. HrobnÃk zlodÄ?j svůj zážitek zle odstonal. NÄ?kolik dnà blouznil ve vysokých horeÄ?kách. Po mnoho let visel v pÅ?edsÃni kostela VÅ¡ech svatých obraz hrobnÃka prchajÃcÃho pÅ?ed obživlou nevÄ?stou. Hrůzná noc pekaÅ?ovy dÄ?veÄ?ky. V Malé ulici stála stará dÅ?evÄ?ná pumpa, kam chodili lidé pro vodu. Jednou tam Å¡la za temné noci také pekaÅ?ova dÄ?veÄ?ka, jejÞ milý odeÅ¡el do svÄ?ta na vandr a ona se stále modlila, aby se vrátil.
Když nabÃrala vodu, oslovil ji najednou muž, na kterého tak dlouho Ä?ekala. ChtÄ?l, aby si hned sbalila vÄ?ci a odeÅ¡la s nÃm do jeho nového domova. Ikdyž byla tma, kráÄ?el jistÄ? jako za poledne, až doÅ¡li ulicà Pod VÅ¡emi svatými ke hÅ?bitovu. Náhle vyÅ¡el mÄ?sÃc a dÄ?vÄ?e zjistilo, že ji provázà umrlec. VidÄ?Å¡ená se mu vytrhla a schovala se za dveÅ?mi v márnici. Na márách tam ležel nÄ?jaký nebožtÃk, na kterého zaÄ?al dÃvÄ?in milý volat: „Vstávej a podej mi ji ven!“ Mrtvý se opravdu zaÄ?al hýbat a vydÄ?Å¡ené dÄ?vÄ?e hrůzou omdlelo. NaÅ¡tÄ?stà v tu chvÃli zakokrhal kohout. Ráno naÅ¡el pekaÅ?ovu dÄ?veÄ?ku na podlaze v márnici hrobnÃk. Až po nÄ?jakém Ä?ase byla schopna vyprávÄ?t užaslým PlzeÅ?anům svůj hrůzostraÅ¡ný pÅ?ÃbÄ?h.
Bláznivá Bábina. Na statku za Saskou branou vypomáhala pomatená žena, které se Å?Ãkalo bláznivá Bábina. MÄ?la prý kdysi dÃtÄ? s mansfeldským vojákem, které utopila v Å?ece Mži a potom se z toho pomátla. Jednou ji lidé naÅ¡li ve studni v ulici Pod VÅ¡emi svatými utopenou. Ikdyž se sebevrazi pochovávali za zdà hÅ?bitova, Bábinu pohÅ?bili v posvÄ?cené zemi, protože nemÄ?la zdravý rozum. Od té doby zaÄ?alo v noci po hÅ?bitovÄ? pobÃhat straÅ¡idlo s vycenÄ?nými zuby a svÃtÃcÃma oÄ?ima. Lezlo na hradbu a dÃvalo se pÅ?es ni ven.
Honák, který se jednou vracel z bolevecké hospody, vÅ¡ak mÄ?l kuráž a Å¡lehl po pÅ?Ãzraku na hradbÄ? provazem. Zjevenà se ho vÅ¡ak chytlo a zakouslo se do nÄ?j zubama. Honák nechtÄ?l o provaz pÅ?ijÃt, zatáhl za nÄ?j a strhl straÅ¡idlo na zem za hÅ?bitovnà zeÄ?. PÅ?Ãzrak se rychle schoval za plot do nejbližšÃho dvorce.
Od té doby se Bábinin duch zjevoval po celé Roudné a když nÄ?koho potkal, sepjal ruce, jako by o nÄ?co prosil. Na rathauze s panem arcidÄ?kanem usoudili, že Bábina nemá pokoj v posvÄ?cené zemi. A tak byly ostatky této ženy vykopány a pochovány do zemÄ? za zdÃ. Protože ale nikdo nesmÄ?l být nesen zpátky ze hÅ?bitova, byla ve zdi vybourána dÃra a tudy se kosti pronesly ven.