Ulice Pod VÅ¡emi Svatými - StraÅ¡idelné povÄ?sti

Autor: Vladimíra Nová <novavl(at)atlas.cz>, Téma: Strašidelné pověsti z Roudné, Vydáno dne: 26. 02. 2006

Bílá paní na Roudné III, Lakomá mÄ?Å¡Å¥anka, KapliÄ?ka na cestÄ? ke VÅ¡em svatým, Jak odeÅ¡el pekaÅ? z vlastního pohÅ?bu po svých

P1030433.jpg Bílá paní na Roudné III. V ulici Pod VÅ¡emi Svatými mÄ?l svoje sídlo rytíÅ? Bavůrek ze Å vamberka. Bylo to v dobÄ? relativního blahobytu, po husitských válkách. Mezi lidmi panovalo takové pÅ?ejídání, že muselo být vydáno naÅ?ízení, že k obÄ?du se nesmí pÅ?edkládat více než sedm jídel a k veÄ?eÅ?i více než Å¡est. Do toho se nepoÄ?ítaly zákusky a ovoce. V tÄ?ch dobách se také rozmáhali loupeživí rytíÅ?i, kteÅ?í olupovali boháÄ?e na cestách. Pan Bavůrek byl jedním z nich.
Protože byl zpupný, haÅ¡teÅ?ivý a hrubý, dokonce pÅ?i hádce v krÄ?mÄ? zabil mÄ?Å¡Å¥anského syna, byl vypovÄ?zen z mÄ?sta. Zlostný odjel na svoji tvrz do KÅ?ínova u Plané, odkud zaÄ?al poÅ?ádat výpravy na plzeÅ?ské kupce. PozdÄ?ji zaÄ?al pÅ?epadat i kupce z jiných mÄ?st. MÄ?sta se spolu domluvila a Bavůrkova tvrz byla oblehnuta a dobyta. RytíÅ? byl 4. února roku 1507 sÅ¥at na plzeÅ?ském námÄ?stí, v místech kde na jižní stranÄ? stával popravÄ?í kámen. Jeho milá, která stále bydlela v jeho plzeÅ?ském dvoÅ?e, se ze msty s nÄ?kterými Bavůrkovými kumpány pokusila PlzeÅ? podpálit, potom se na statku obÄ?sila. Od té doby byla v domÄ? vídána novými majiteli, jak prochází místnostmi a vzdychá, jako by nÄ?co stále hledala.
PlzeÅ? byla v roce 1507 velmi poniÄ?ena nÄ?kolika požáry a lidé byli pÅ?esvÄ?dÄ?eni, že oheÅ? zakládali Bavůrkovi pomahaÄ?i.


Lakomá mÄ?Å¡Å¥anka
. V ulici Pod VÅ¡emi Svatými stával statek U Frošů. Kdysi patÅ?il jedné lakotné a bohaté mÄ?Å¡Å¥ance, která trápila své služky a Ä?eledíny. Krátce po její smrti se na zahradÄ? statku zaÄ?al objevovat velký pes a stále držel v zubech kost. I když budil hrůzu, na nikoho neÅ¡tÄ?kal. Jen zaÄ?al kýchat, když se k nÄ?mu nÄ?kdo pÅ?iblížil. Jednou Å¡el kolem statku Å?eznický tovaryÅ¡ a jak uvidÄ?l kýchajícího psa, Å?ekl: „Pozdrav pánbůh!“ Pes zmizel a za mladým Å?ezníkem se ozval hlas bývalé paní z toho statku. DÄ?kovala mu, že ji vysvobodil.
Jednou prý ji nÄ?jaký žebrák prosil o starou kost, ale ona ji radÄ?ji hodila svému psovi a žebráka vyhnala.Ten ji za to proklel a ona musela po smrti straÅ¡it v podobÄ? velkého psa. Chasník nechal za mÄ?Å¡Å¥anku sloužit u VÅ¡ech svatých mÅ¡i a ta se mu odmÄ?nila, že se stal pozdÄ?ji váženým plzeÅ?ským obÄ?anem.


P1030437.jpgKapliÄ?ka na cestÄ? ke VÅ¡em svatým
.
Kdysi byla osada kolem kostela VÅ¡ech svatých obklopena hustým kÅ?ovím, plným jedovatých hadů.Lidé se tÄ?m místům proto vyhýbali. Jednou pÅ?iÅ¡el do osady cizinec z dalekých krajů. Vyndal z kapsy píšťalku a zaÄ?al na ni hrát. Ze skalisek se hned vyplazilo velké množství hadů, kteÅ?í se ovíjeli a vypínali kolem cizince.AvÅ¡ak neublížili mu, protože mÄ?l kapsy nacpané citróny a ty ho pÅ?ed uÅ¡tknutím chránily.Jakmile pÅ?estal hrát, hadi opÄ?t zalezli do svých skrýší.
Jednou zase zaÄ?al hrát, ale hadi se na nÄ?j vrhli a v místÄ? kde stojí kapliÄ?ka ho uÅ¡típali.ZapomnÄ?l si totiž dát do kapsy citróny.Na památku té události tam byla vystavÄ?na kapliÄ?ka a v ní visel obraz, který ukazoval pÅ?íÄ?inu jejího vzniku. PozdÄ?ji se obraz ztratil.


P1030440.jpgJak odeÅ¡el pekaÅ? z vlastního pohÅ?bu po svých.
PekaÅ?e ze Saské ulice jednoho dne ráno postihla slabost, skácel se a už se neprobral. Druhý den se chystal pohÅ?eb.
V té dobÄ? zrovna nÄ?kolik dní prÅ¡elo, cesta byla blátivá a klouzala. KonÄ? nemohli Ä?erný koÄ?ár s rakví vyvézt do pÅ?íkrého kopce ke VÅ¡em svatým.Rakev tedy museli do vrÅ¡ku nést Ä?tyÅ?i pekaÅ?ovi uÄ?edníci.Brodili se v bahnÄ? a deÅ¡ti a nadávali na tÄ?žký náklad. Celou cestu mistra pomlouvali, stÄ?žovali si jak je tlustý a že je trápí i po smrti.
TÄ?snÄ? pÅ?ed hÅ?bitovní branou jeden z nich zakopl a rakev mu vyklouzla z ruky.Spadla na cestu, víko se odlomilo a pekaÅ? v bílém rubáši se zaÄ?al kutálet po blátivé cestÄ? dolů.ZdÄ?Å¡ení pozůstalí jen sledovali jeho zpáteÄ?ní pouÅ¥ k mÄ?stu.
AvÅ¡ak studené bláto a kotrmelce zapůsobily na nebožtíka jako zázraÄ?ný lék a ten se dole celý potluÄ?ený postavil na nohy.Když k nÄ?mu vÅ¡ichni pÅ?ekvapení dobÄ?hli, první jeho slova byly nadávky na hubaté a neÅ¡ikovné uÄ?edníky.VÅ¡echno prý v rakvi slyÅ¡el a chtÄ?l je vÅ¡echny propustit.Žena mu vÅ¡ak pÅ?ipomnÄ?la, že nebýt jich, ležel by zasypaný v hrobÄ? a ven by se nikdy nedostal. PekaÅ? jim nakonec odpustil a celý pohÅ?ební průvod se vydal zpátky pÅ?es Saský most.PlzeÅ?ané dlouho vzpomínali, jak v jeho Ä?ele Å¡el tlusÅ¥och v bílém rubáši celý umazaný od bahna.