Poselství budoucím generacím

Autor: Vladimíra Nová <novavl(at)atlas.cz>, Téma: Pozoruhodná místa, Vydáno dne: 29. 01. 2006



V roce 1992, 31.3. bylo vloženo do makovice vížky nad vÄ?ží kostela VÅ¡ech Svatých, v níž je dochován starý zvon, v kovovém pouzdÅ?e „poselství pro tÅ?etí tisíciletí“. 
     HovoÅ?í se v nÄ?m o stavebnÄ? - historickém průzkumu kostela VÅ¡ech Svatých, o nálezech, z nichž nejvýznamÄ?jší je objev románských pískovcových kvádÅ?íků. Tyto kvádÅ?íky byly pravdÄ?podobnÄ? souÄ?ástí půlkruhové apsidy původního románského kostela.  Dále se v poselství naÅ¡i vzdálení potomci dozvÄ?dí o komunistickém období, jež nepÅ?álo církevním památkám a duchovnímu životu vůbec. Je zhotovené poÄ?ítaÄ?em, obsahuje podpisy Å¡estnácti aktivistů (lidí nejrůznÄ?jších profesí, kteÅ?í se neziÅ¡tnÄ? podíleli na obnovÄ? této vyjímeÄ?né památky již od roku 1974), mince a další dokumenty naší doby.
     Nápadu vložit do vÄ?že toto poselství pÅ?edcházel nález z 11. 9. 1991. Ve vÄ?ži byla nalezena dvÄ? pouzdra, jedno olovÄ?né a druhé zinkové. OlovÄ?né i zinkové pouzdro obsahovalo listiny z roku 1938, denní tisk z téhož roku, známku a mince. První dopis byl podepsán námÄ?stkem starosty A. Šípem, archiváÅ?em F. MacháÄ?kem a radou L. Fialou. (Ti byli opÄ?t inspirováni ke svému Ä?inu starším nálezem schránky snad z dob Rakouska - Uherska, jež vÅ¡ak neÅ¡la vyjmout z konstrukce bánÄ?.) V listinÄ? se píše o složité mezinárodní situaci a o potÅ?ebÄ? svobody. KonÄ?í se slovy: "PÅ?ejeme pÅ?íštímu Ä?tenáÅ?i tohoto listu, aby si jej mohl pÅ?eÄ?ísti v dobÄ? blaženého míru..."
      Do zinkového pouzdra vložil svůj dopis, urÄ?ený pro nás a naÅ¡e potomky mistr klempíÅ?ský Ferdinand Ä?eÄ?il se svými pomocníky. ZmiÅ?uje se o prezidentu Masarykovi a o "dobÄ? velmi pohnuté", ve které má hlavní slovo kancléÅ? Adolf Hitler. Mistr klempíÅ?ský zakonÄ?uje své poselství: "...nechÅ¥ až můj nástupce bude pokraÄ?ovat v mé práci, klid a mír stále vládne v naší milé vlasti."
     JistÄ? nikdo z nich netuÅ¡il, že jejich psaní do let budoucích pÅ?ežije bombardování PlznÄ? v roce 1944, kdy do presbytáÅ?e kostela vlétla Ä?ást zápalné pumy. AvÅ¡ak vÄ?ž s jejich poselstvím o míru zůstala neporuÅ¡ena.