Tajemný roudenský Slavín

Autor: Vladimíra Nová <novavl(at)atlas.cz>, Téma: Pozoruhodná místa, Vydáno dne: 29. 01. 2006



Významnou památkou nacházející se na Roudné je hÅ?bitov u kostela VÅ¡ech Svatých, založený nÄ?kdy v polovinÄ? 12. století. PůvodnÄ? sloužil obyvatelům obcí Malice a Záhorsko, jejichž historie sahá do dob pÅ?ed založením PlznÄ?. ObÄ? vesnice ležely v blízkém okolí hÅ?bitova. Po roce 1295 zde byli pohÅ?bíváni i lidé z novÄ? vzniklého mÄ?sta PlznÄ?. Ve 14. století, kdy se zaÄ?alo pochovávat u sv. BartolomÄ?je na námÄ?stí, byli u VÅ¡ech Svatých pohÅ?bíváni spíše lidé z nižších sociálních vrstev.
PÅ?i morových epidemiích se ale vzalo hÅ?bitovem znovu zavdÄ?k. V té dobÄ? se objevují masové hroby vykopané v jeho prostorách. Místo posledního odpoÄ?inku na tomto místÄ? nalezlo také mnoho vojáků z francouzského vojska, kteÅ?í se stali za svého pobytu v Plzni v roce 1742 obÄ?tmi požáru. O Ä?tyÅ?icet let pozdÄ?ji zde nacházejí svůj poslední cíl vojáci ruÅ¡tí, procházející v té dobÄ? Plzní.
Mnoho z nich podlehlo následkům vyÄ?erpání, zranÄ?ní, omrzlin a hlavnÄ? cholery (viz HÅ?bitov VÅ¡ech Svatých - StraÅ¡idelné povÄ?sti).
KromÄ? jiného je tento hÅ?bitov  opÅ?edený tolika legendami a pÅ?íbÄ?hy, jako málokteré místo v Plzni.

HÅ?bitovPÅ?enášíme se o pár století nazpÄ?t, za poustevníkem od VÅ¡ech Svatých Jakubem Krocínem. Usadíme se v jeho vetché chatce u hÅ?bitovní zdi a posloucháme vyprávÄ?ní, kterak na jaÅ?e léta pánÄ? 1644 nachytal pÅ?i krádeži sazenic zelí na hÅ?bitovÄ? jednoho plzeÅ?ského mÄ?Å¡Å¥ana a kterak byl tento konÅ¡elským soudem zbaven výsady mÄ?Å¡Å¥anství a odsouzen k vystÄ?hování z PlznÄ?. Necháme si ukázat hrob cizince z dalekých krajů, který pomáhal vyÄ?istit stráÅ? pod kostelem od jedovatých hadů, až na to doplatil životem a skonal v místech dneÅ¡ní kapliÄ?ky.

Jdeme-li po proudu Ä?asu, vidíme pekaÅ?e, co odchází po svých z vlastního pohÅ?bu, nevÄ?stu, kterou z domnÄ?lé smrti probudí okradaÄ? mrtvol a tím jí zachrání život, dívka o půlnoci utíká z márnice domů, Å¡Å¥astní rodiÄ?e  vyproÅ¡ují pro zlodÄ?je milost. Na hÅ?bitovní zdi se na nás Å¡klebí bláznivá Bábina, která utopila v Mži dítÄ? poÄ?até s mansfeldským vojákem a potom se pomátla. Vidíme bledou dívku z Malé ulice, kterou táhne za ruku na hÅ?bitov její dávno mrtvý milý, jehož si v zoufalství a stesku vymodlila. (Kde se asi inspiroval K.J.Erben?)

HÅ?bitovPodle architektky Anny HostiÄ?kové lze tento hÅ?bitov nazývat druhým plzeÅ?ským Slavínem. Svého bývalého významu se totiž toto místo doÄ?kalo znovu v 19. století, zejména od osmdesátých let.
Místo posledního odpoÄ?inku u VÅ¡ech Svatých nalezl arcidÄ?kan plzeÅ?ský F. Herold, zakladatel Sokola v Plzni; T. Cimrhanzl, který v 19. století dvacet let vedl plzeÅ?skou knihovnu, dobrodinec a zachránce Husova rodného domku v Husinci.
Dále zde odpoÄ?ívá A. Kludský ze známé cirkusové rodiny, Å?editel průmyslové Å¡koly a odborný spisovatel A. Majer, Ing. Mikolecký, který se zasloužil o rozvoj Å kodovky, veÅ?ejné osvÄ?tlení, dopravu, stavbu vývaÅ?ovny pro chudé a další, nese po nÄ?m název nedaleký vrch Mikulka.
SpatÅ?íme zde také (vlevo od hlavní brány) hrobku významné mÄ?Å¡Å¥anské rodiny Rohrerovy, která se zasloužila o výsadbu veÅ?ejného sadu v místech za dneÅ¡ní Kollárovou ulicí, a další významné plzeÅ?ské osobnosti. Od roku 1902 se definitivnÄ? pÅ?estalo s pohÅ?bíváním v tÄ?chto místech.
V 60. letech se uvažovalo o parkové úpravÄ? areálu, zámÄ?r se vÅ¡ak plnÄ? neuskuteÄ?nil. PozdÄ?ji hÅ?bitov pustl a stal se cílem vandalů. Teprve v roce 1974, zásluhou pár neziÅ¡tných lidí z dobrovolného spolku aktivistů, kteÅ?í zde odvedli úctyhodný kus práce, se zaÄ?al opÄ?t probouzet do své bývalé podoby, vÄ?etnÄ? kostela VÅ¡ech Svatých.