Tajemný roudenský Slavín

Autor: Vladimíra Nová <novavl(at)atlas.cz>, Téma: Pozoruhodná místa, Vydáno dne: 29. 01. 2006



Významnou památkou nacházející se na Roudné je h?bitov u kostela Všech Svatých, založený n?kdy v polovin? 12. století. Původn? sloužil obyvatelům obcí Malice a Záhorsko, jejichž historie sahá do dob p?ed založením Plzn?. Ob? vesnice ležely v blízkém okolí h?bitova. Po roce 1295 zde byli poh?bíváni i lidé z nov? vzniklého m?sta Plzn?. Ve 14. století, kdy se za?alo pochovávat u sv. Bartolom?je na nám?stí, byli u Všech Svatých poh?bíváni spíše lidé z nižších sociálních vrstev.
P?i morových epidemiích se ale vzalo h?bitovem znovu zavd?k. V té dob? se objevují masové hroby vykopané v jeho prostorách. Místo posledního odpo?inku na tomto míst? nalezlo také mnoho vojáků z francouzského vojska, kte?í se stali za svého pobytu v Plzni v roce 1742 ob?tmi požáru. O ?ty?icet let pozd?ji zde nacházejí svůj poslední cíl vojáci ruští, procházející v té dob? Plzní.
Mnoho z nich podlehlo následkům vy?erpání, zran?ní, omrzlin a hlavn? cholery (viz H?bitov Všech Svatých - Strašidelné pov?sti).
Krom? jiného je tento h?bitov  op?edený tolika legendami a p?íb?hy, jako málokteré místo v Plzni.

H?bitovP?enášíme se o pár století nazp?t, za poustevníkem od Všech Svatých Jakubem Krocínem. Usadíme se v jeho vetché chatce u h?bitovní zdi a posloucháme vypráv?ní, kterak na ja?e léta pán? 1644 nachytal p?i krádeži sazenic zelí na h?bitov? jednoho plze?ského m?šťana a kterak byl tento konšelským soudem zbaven výsady m?šťanství a odsouzen k vyst?hování z Plzn?. Necháme si ukázat hrob cizince z dalekých krajů, který pomáhal vy?istit strá? pod kostelem od jedovatých hadů, až na to doplatil životem a skonal v místech dnešní kapli?ky.

Jdeme-li po proudu ?asu, vidíme peka?e, co odchází po svých z vlastního poh?bu, nev?stu, kterou z domn?lé smrti probudí okrada? mrtvol a tím jí zachrání život, dívka o půlnoci utíká z márnice domů, šťastní rodi?e  vyprošují pro zlod?je milost. Na h?bitovní zdi se na nás šklebí bláznivá Bábina, která utopila v Mži dít? po?até s mansfeldským vojákem a potom se pomátla. Vidíme bledou dívku z Malé ulice, kterou táhne za ruku na h?bitov její dávno mrtvý milý, jehož si v zoufalství a stesku vymodlila. (Kde se asi inspiroval K.J.Erben?)

H?bitovPodle architektky Anny Hosti?kové lze tento h?bitov nazývat druhým plze?ským Slavínem. Svého bývalého významu se totiž toto místo do?kalo znovu v 19. století, zejména od osmdesátých let.
Místo posledního odpo?inku u Všech Svatých nalezl arcid?kan plze?ský F. Herold, zakladatel Sokola v Plzni; T. Cimrhanzl, který v 19. století dvacet let vedl plze?skou knihovnu, dobrodinec a zachránce Husova rodného domku v Husinci.
Dále zde odpo?ívá A. Kludský ze známé cirkusové rodiny, ?editel průmyslové školy a odborný spisovatel A. Majer, Ing. Mikolecký, který se zasloužil o rozvoj Škodovky, ve?ejné osv?tlení, dopravu, stavbu výva?ovny pro chudé a další, nese po n?m název nedaleký vrch Mikulka.
Spat?íme zde také (vlevo od hlavní brány) hrobku významné m?šťanské rodiny Rohrerovy, která se zasloužila o výsadbu ve?ejného sadu v místech za dnešní Kollárovou ulicí, a další významné plze?ské osobnosti. Od roku 1902 se definitivn? p?estalo s poh?bíváním v t?chto místech.
V 60. letech se uvažovalo o parkové úprav? areálu, zám?r se však pln? neuskute?nil. Pozd?ji h?bitov pustl a stal se cílem vandalů. Teprve v roce 1974, zásluhou pár nezištných lidí z dobrovolného spolku aktivistů, kte?í zde odvedli úctyhodný kus práce, se za?al op?t probouzet do své bývalé podoby, v?etn? kostela Všech Svatých.