
Chrám nazývaný „matka plzeÅ?ských kostelů“ je symbolickým poÄ?átkem plzeÅ?ské historie. PůvodnÄ? býval farnÃm kostelem osady Malice a ZáhoÅ?Ã. ObÄ? osady existovaly již pÅ?ed rokem 1295, v dobÄ?, kdy se vybÃralo vhodné územà pro nové mÄ?sto PlzeÅ?. Prvnà plzeÅ?Å¡tà obÄ?ané chodili do kostela VÅ¡ech Svatých na bohoslužby, kÅ?tili tady své dÄ?ti a pochovávali své mrtvé. To vÅ¡e do roku 1322, kdy funkci mÄ?stského kostela pÅ?evzal chrám sv. BartolomÄ?je. V osmdesátých letech 14. stoletà pÅ?estal původnà románský kostelÃk vyhovovat a doÅ¡lo ke stavbÄ? nového.
RychtáÅ?ova soukromá kapleBohatý velmož JindÅ?ich ze Dvora si v roce 1382 zakoupil v Plzni funkci rychtáÅ?e. Aby pÅ?esvÄ?dÄ?il spoluobÄ?any o své novÄ? nabyté vážnosti, nechal si záhy po dostavÄ?nà kostela VÅ¡ech svatých k jeho severnà stranÄ? pÅ?istavit výstavnou soukromou kapli. Jejà obkroÄ?ná klenba je v Ä?esku unikát a dá se srovnat pouze s pÅ?edsÃnà SvatovÃtského chrámu od Petra ParléÅ?e v Praze. JindÅ?ichovi ze Dvora patÅ?il také velký statek na Roudné.
Husité a MansfeldJako nÄ?mý svÄ?dek plzeÅ¡kých dÄ?jin utrpÄ?l kostel Ä?etné rány. Když se na PlzeÅ? chystali husité, rozebrali obránci mÄ?sta Ä?ást této stavby na opevnÄ?nÃ. Husité pod VÅ¡emi svatými v roce 1433 táboÅ?ili, což jistÄ? kostelu také pÅ?ÃliÅ¡ neprospÄ?lo.
V dobÄ? JiÅ?Ãka z PodÄ?brad docházà k obnovÄ?, která se vÅ¡ak pro nedostatek financà vlekla dlouhou dobu. PresbytáÅ? byl zaklenut poÄ?átkem 16. stoletà vzácnou sÃÅ¥ovou klenbou, loÄ? až v roce 1590. Presbyterium ozdobily nástÄ?nné malby, na který se objevuje sv. Václav, VojtÄ?ch, Prokop, Lumila, BartolomÄ?j a dalÅ¡Ã, také nÄ?které výjevy ze Starého zákona.
Z roku 1554 se dochovala zpráva o oddÃlu 2500 Å¡ancknechtů (ženistů), kteÅ?à rozvezli podstatnou Ä?ást návršà kolem kostela, odkud by nepÅ?átelé mohli působit Å¡kodu královskému mÄ?stu.
Dalšà pohroma pÅ?iÅ¡la s generálem Mansfeldem roku 1618, kdy si vojáci z chrámu udÄ?lali ovÄ?inec.
V roce 1735 pÅ?istavÄ?l Jakub Auguston baroknà pÅ?edsÃÅ?. V letech 1856, 1885 a 1913 byl kostel opravován, informace o tom pÅ?inášejà nápisy na stÄ?nách lodi, odkryté poÄ?átkem 20. stoletÃ.
Naposledy doÅ¡lo k velkému poÅ¡kozenà pÅ?i bombardovánà PlznÄ? roku 1944, kdy do presbytáÅ?e zalétla oknem Ä?ást zápalné pumy a zniÄ?ila hlavnà oltáÅ?.
Památky
Vybavenà interiéru bylo velmi bohaté. Nejstaršà památka – dÅ?evÄ?ný reliéf Oplakávánà Krista, z roku 1410 – 1420 je dnes uložený v ZápadoÄ?eském muzeu. Nahrazený byl pozdnÄ? gotickou dÅ?evÄ?nou soÅ¡kou Madony. RanÄ? baroknà oltáÅ? zdobil až do náletu v roce 1944 obraz VÅ¡ech Svatých z konce 17. stoletÃ. BoÄ?nà oltáÅ?e pocházely ze zruÅ¡eného kostela sv. Rocha pod Saským mostem, na levé stranÄ? stála socha Immaculaty (vznášejÃcà se Panny Marie) a na pravé obraz NejsvÄ?tÄ?jšà trojice.
V souÄ?asnosti je kostel vybaven novogotickým oltáÅ?em. Ze starých dob se dochovalo bÅ?evno, na nÄ?mž se tyÄ?à velký kÅ?Þ a skupina Kalvárie. Je na nÄ?m latinský nápis: "Jenž jsi za nás trpÄ?l, JežÃÅ¡i Kriste, smiluj se nad námi."
Katolický radikál
Na stÄ?nách je možné vidÄ?t Ä?etné heraldické památky, napÅ?Ãklad znak Blovských z Palatinu. Ti se zapsali do dÄ?jin PlznÄ? hlavnÄ? koncem 16. stoletÃ, prostÅ?ednictvÃm M. OndÅ?eje Blovského, který byl hlavnÃm zastáncem radikálnÃho smÄ?ru katolictvà v mÄ?stské radÄ?. Vysloužil si, že ho pÅ?edstavitelé nekatolÃků v Plzni i s celou radou pohnali pÅ?ed vÄ?tšà zemský soud, protože jim bránil v jejich právech mÄ?šťanských. Dále byla mÄ?stská rada v žalobÄ? obvinÄ?na, že dovoluje pohÅ?bÃvánà kata a mordýÅ?e v kostele, ale nekatolÃky nesvolà pochovat ani na hÅ?bitovÄ?. V té dobÄ? byla ploÅ¡ná obžaloba konÅ¡elů královského mÄ?sta událost výjimeÄ?ná a nebývalá, kterou musel Å?eÅ¡it sám cÃsaÅ? Rudolf II.
Osud Ä?tený z náhrobků
VzpomÃnku na pohnuté osudy lidÃ, které od nás dÄ?là nepÅ?ekroÄ?itelný most Ä?asu, vyvolávajà náhrobky pÅ?isazené ke zdÃm lodi kostela: VzneÅ¡ená a urozená panna „Beatrix de Buchet“, která zemÅ?ela v roce 1599 ve vÄ?ku dvanácti let. PÅ?ed námi ležà na poduÅ¡ce sliÄ?ná dÃvka s dlouhými rozpuÅ¡tÄ?nými vlasy, vÄ?neÄ?kem na hlavÄ?, v rukou držÃcà růženec. PÅ?ijela do PlznÄ? s rodiÄ?i ze západnà Evropy jako doprovod Rudolfa II. Dnes jejà kosti spoÄ?Ãvajà daleko od domova v kostele VÅ¡ech Svatých. PÃskovcová deska z roku 1680 kryla hrob obÄ?tavého apatykáÅ?e Václava JiÅ?Ãho Lemona, mládence, co dlouho obÄ?tavÄ? pomáhal nemocným pÅ?i morové epidemii, až se sám nakazil a zemÅ?el.
Jeho náhrobek je zakonÄ?en lebkou se zkÅ?Þenými hnáty a optimistickým nápisem: "Dneska mnÄ?, zejtra tobÄ?."
Dalšà náhrobek patÅ?à urozené panà Ludmile Honové z Lövenbergu, zemÅ?elé 28. listopadu 1713. Byla pÅ?ÃsluÅ¡nicà staré plzeÅ?ské erbovnà rodiny z Rooseweltovy ulice.
Rekonstrukce
V roce 1974 byl zahájen stavebnÄ? historický průzkum stavby, ukonÄ?ený v roce 1979. Skupina nadÅ¡enců vedená ing. arch. A. MacháÄ?kem objevila původnà románské kvádÅ?Ãky z nejstaršà stavby. Koncem 80. let 20. stoletà doÅ¡lo k rozsáhlé rekonstrukci kostela. StÅ?echa dostala novou krytinu, renesanÄ?nà nástÄ?nné malby byly zrestaurovány. DÃky elánu dobrovolných aktivistů se zaÄ?alo mÃsto postupnÄ? kultivovat. PÅ?esto zůstáváme „matce plzeÅ?ských kostelů“ mnoho vÄ?cà dlužni. NapÅ?Ãklad opravu varhan a také úpravu zvonice ve vÄ?ži, kde zatÃm mlÄ?à unikátnà původnà zvon, ulitý právÄ? pro kostel VÅ¡ech svatých v 16. stoletÃ. Doufejme, že nebude dlouho trvat, aby se znovu rozeznÄ?l nad Roudnou, tak jako kdysi.
Zdroj: archiv pana Marcela VotluÄ?ky
archiv pana VladimÃra Suchana
M. BÄ?lohlávek: DÄ?jiny PlznÄ?