Pohnutá historie kostela Všech Svatých

Autor: Vladimíra Nová <novavl(at)atlas.cz>, Téma: Pozoruhodná místa, Vydáno dne: 29. 01. 2006

Chrám nazývaný „matka plze�?ských kostelů“ je symbolickým po�?átkem plze�?ské historie. Původn�? býval farním kostelem osady Malice a Záho�?í. Ob�? osady existovaly již p�?ed rokem 1295, v dob�?, kdy se vybíralo vhodné území pro nové m�?sto Plze�?. První plze�?ští ob�?ané chodili do kostela Všech Svatých na bohoslužby, k�?tili tady své d�?ti a pochovávali své mrtvé. To vše do roku 1322, kdy funkci m�?stského kostela p�?evzal chrám sv. Bartolom�?je. V osmdesátých letech 14. století p�?estal původní románský kostelík vyhovovat a došlo ke stavb�? nového.

Rychtá�?ova soukromá kaple
Bohatý velmož Jind�?ich ze Dvora si v roce 1382 zakoupil v Plzni funkci rychtá�?e. Aby p�?esv�?d�?il spoluob�?any o své nov�? nabyté vážnosti, nechal si záhy po dostav�?ní kostela Všech svatých k jeho severní stran�? p�?istavit výstavnou soukromou kapli. Její obkro�?ná klenba je v �?esku unikát a dá se srovnat pouze s p�?edsíní Svatovítského chrámu od Petra Parlé�?e v Praze. Jind�?ichovi ze Dvora pat�?il také velký statek na Roudné.

Husité a Mansfeld
Jako n�?mý sv�?dek plzeškých d�?jin utrp�?l kostel �?etné rány. Když se na Plze�? chystali husité, rozebrali obránci m�?sta �?ást této stavby na opevn�?ní. Husité pod Všemi svatými v roce 1433 tábo�?ili, což jist�? kostelu také p�?íliš neprosp�?lo.
V dob�? Ji�?íka z Pod�?brad dochází k obnov�?, která se však pro nedostatek financí vlekla dlouhou dobu. Presbytá�? byl zaklenut po�?átkem 16. století vzácnou síťovou klenbou, lo�? až v roce 1590. Presbyterium ozdobily nást�?nné malby, na který se objevuje sv. Václav, Vojt�?ch, Prokop, Lumila, Bartolom�?j a další, také n�?které výjevy ze Starého zákona.
Z roku 1554 se dochovala zpráva o oddílu 2500 šancknechtů (ženistů), kte�?í rozvezli podstatnou �?ást návrší kolem kostela, odkud by nep�?átelé mohli působit škodu královskému m�?stu.
Další pohroma p�?išla s generálem Mansfeldem roku 1618, kdy si vojáci z chrámu ud�?lali ov�?inec.
V roce 1735 p�?istav�?l Jakub Auguston barokní p�?edsí�?. V letech 1856, 1885 a 1913 byl kostel opravován, informace o tom p�?inášejí nápisy na st�?nách lodi, odkryté po�?átkem 20. století.
Naposledy došlo k velkému poškození p�?i bombardování Plzn�? roku 1944, kdy do presbytá�?e zalétla oknem �?ást zápalné pumy a zni�?ila hlavní oltá�?.

Památky
Vybavení interiéru bylo velmi bohaté. Nejstarší památka – d�?ev�?ný reliéf Oplakávání Krista, z roku 1410 – 1420 je dnes uložený v Západo�?eském muzeu. Nahrazený byl pozdn�? gotickou d�?ev�?nou soškou Madony. Ran�? barokní oltá�? zdobil až do náletu v roce 1944 obraz Všech Svatých z konce 17. století. Bo�?ní oltá�?e pocházely ze zrušeného kostela sv. Rocha pod Saským mostem, na levé stran�? stála socha Immaculaty (vznášející se Panny Marie) a na pravé obraz Nejsv�?t�?jší trojice.
V sou�?asnosti je kostel vybaven novogotickým oltá�?em. Ze starých dob se dochovalo b�?evno, na n�?mž se ty�?í velký k�?íž a skupina Kalvárie. Je na n�?m latinský nápis: "Jenž jsi za nás trp�?l, Ježíši Kriste, smiluj se nad námi."

Katolický radikál
Na st�?nách je možné vid�?t �?etné heraldické památky, nap�?íklad znak Blovských z Palatinu. Ti se zapsali do d�?jin Plzn�? hlavn�? koncem 16. století, prost�?ednictvím M. Ond�?eje Blovského, který byl hlavním zastáncem radikálního sm�?ru katolictví v m�?stské rad�?. Vysloužil si, že ho p�?edstavitelé nekatolíků v Plzni i s celou radou pohnali p�?ed v�?tší zemský soud, protože jim bránil v jejich právech m�?šťanských. Dále byla m�?stská rada v žalob�? obvin�?na, že dovoluje poh�?bívání kata a mordý�?e v kostele, ale nekatolíky nesvolí pochovat ani na h�?bitov�?. V té dob�? byla plošná obžaloba konšelů královského m�?sta událost výjime�?ná a nebývalá, kterou musel �?ešit sám císa�? Rudolf II.

Osud �?tený z náhrobků
Vzpomínku na pohnuté osudy lidí, které od nás d�?lí nep�?ekro�?itelný most �?asu, vyvolávají náhrobky p�?isazené ke zdím lodi kostela: Vznešená a urozená panna „Beatrix de Buchet“, která zem�?ela v roce 1599 ve v�?ku dvanácti let. P�?ed námi leží na podušce sli�?ná dívka s dlouhými rozpušt�?nými vlasy, v�?ne�?kem na hlav�?, v rukou držící růženec. P�?ijela do Plzn�? s rodi�?i ze západní Evropy jako doprovod Rudolfa II. Dnes její kosti spo�?ívají daleko od domova v kostele Všech Svatých. Pískovcová deska z roku 1680 kryla hrob ob�?tavého apatyká�?e Václava Ji�?ího Lemona, mládence, co dlouho ob�?tav�? pomáhal nemocným p�?i morové epidemii, až se sám nakazil a zem�?el.
Jeho náhrobek je zakon�?en lebkou se zk�?íženými hnáty a optimistickým nápisem: "Dneska mn�?, zejtra tob�?."
Další náhrobek pat�?í urozené paní Ludmile Honové z Lövenbergu, zem�?elé 28. listopadu 1713. Byla p�?íslušnicí staré plze�?ské erbovní rodiny z Rooseweltovy ulice.

Rekonstrukce
V roce 1974 byl zahájen stavebn�? historický průzkum stavby, ukon�?ený v roce 1979. Skupina nadšenců vedená ing. arch. A. Machá�?kem objevila původní románské kvád�?íky z nejstarší stavby. Koncem 80. let 20. století došlo k rozsáhlé rekonstrukci kostela. St�?echa dostala novou krytinu, renesan�?ní nást�?nné malby byly zrestaurovány. Díky elánu dobrovolných aktivistů se za�?alo místo postupn�? kultivovat. P�?esto zůstáváme „matce plze�?ských kostelů“ mnoho v�?cí dlužni. Nap�?íklad opravu varhan a také úpravu zvonice ve v�?ži, kde zatím ml�?í unikátní původní zvon, ulitý práv�? pro kostel Všech svatých v 16. století. Doufejme, že nebude dlouho trvat, aby se znovu rozezn�?l nad Roudnou, tak jako kdysi.

Zdroj: archiv pana Marcela Votlu�?ky
          archiv pana Vladimíra Suchana
          M. B�?lohlávek: D�?jiny Plzn�?