Pohnutá historie kostela Všech Svatých

Autor: Vladimíra Nová <novavl(at)atlas.cz>, Téma: Pozoruhodná místa, Vydáno dne: 29. 01. 2006



Hochmann1915B.jpgChrám nazývaný „matka plzeÅ?ských kostelů“ je symbolickým poÄ?átkem plzeÅ?ské historie. PůvodnÄ? býval farním kostelem osady Malice a  ZáhoÅ?í. ObÄ? osady existovaly již pÅ?ed rokem 1295, v dobÄ?, kdy se vybíralo vhodné území pro nové mÄ?sto PlzeÅ?. První plzeÅ?Å¡tí obÄ?ané chodili do kostela VÅ¡ech Svatých na bohoslužby, kÅ?tili tady své dÄ?ti a pochovávali své mrtvé. To vÅ¡e do roku 1322, kdy funkci mÄ?stského kostela pÅ?evzal chrám sv. BartolomÄ?je. V osmdesátých letech 14. století pÅ?estal původní románský kostelík vyhovovat a doÅ¡lo ke stavbÄ? nového.

RychtáÅ?ova soukromá kaple
Bohatý velmož JindÅ?ich ze Dvora si v roce 1382 zakoupil v Plzni funkci rychtáÅ?e. Aby pÅ?esvÄ?dÄ?il spoluobÄ?any o své novÄ? nabyté vážnosti, nechal si záhy po dostavÄ?ní kostela VÅ¡ech svatých k jeho severní stranÄ? pÅ?istavit výstavnou soukromou kapli. Její obkroÄ?ná klenba je v Ä?esku unikát a dá se srovnat pouze s pÅ?edsíní Svatovítského chrámu od Petra ParléÅ?e v Praze. JindÅ?ichovi ze Dvora patÅ?il také velký statek na Roudné. 

Husité a Mansfeld
Jako nÄ?mý svÄ?dek plzeÅ¡kých dÄ?jin utrpÄ?l kostel  Ä?etné rány. Když se na PlzeÅ? chystali husité, rozebrali obránci mÄ?sta Ä?ást této stavby na opevnÄ?ní. Husité pod VÅ¡emi svatými  v roce 1433 táboÅ?ili, což jistÄ? kostelu také pÅ?íliÅ¡ neprospÄ?lo.
V dobÄ? JiÅ?íka z PodÄ?brad dochází k obnovÄ?, která se vÅ¡ak pro nedostatek financí vlekla dlouhou dobu. PresbytáÅ? byl zaklenut poÄ?átkem 16. století vzácnou síťovou klenbou, loÄ? až v roce 1590.  Presbyterium ozdobily nástÄ?nné malby, na který se objevuje sv. Václav, VojtÄ?ch, Prokop, Lumila, BartolomÄ?j a další, také nÄ?které výjevy ze Starého zákona.
Z roku 1554 se dochovala zpráva o oddílu 2500 Å¡ancknechtů (ženistů), kteÅ?í rozvezli podstatnou Ä?ást návrší kolem kostela, odkud by nepÅ?átelé mohli působit Å¡kodu královskému mÄ?stu.
Další pohroma pÅ?iÅ¡la s  generálem Mansfeldem roku 1618, kdy si vojáci z chrámu udÄ?lali  ovÄ?inec.
V roce 1735 pÅ?istavÄ?l Jakub Auguston barokní pÅ?edsíÅ?. V letech 1856, 1885 a 1913 byl kostel opravován, informace o tom pÅ?inášejí nápisy na stÄ?nách lodi, odkryté poÄ?átkem 20. století.
Naposledy doÅ¡lo k velkému poÅ¡kození pÅ?i bombardování PlznÄ? roku 1944, kdy do presbytáÅ?e zalétla oknem Ä?ást zápalné pumy a zniÄ?ila hlavní oltáÅ?.

Památky
 Vybavení interiéru bylo velmi bohaté. Nejstarší památka – dÅ?evÄ?ný reliéf Oplakávání Krista, z roku 1410 – 1420 je dnes uložený v ZápadoÄ?eském muzeu. Nahrazený byl pozdnÄ? gotickou dÅ?evÄ?nou soÅ¡kou Madony. RanÄ? barokní oltáÅ? zdobil až do náletu v roce 1944 obraz VÅ¡ech Svatých z konce 17. století. BoÄ?ní oltáÅ?e pocházely ze zruÅ¡eného kostela sv. Rocha pod Saským mostem, na levé stranÄ? stála socha Immaculaty (vznášející se Panny Marie) a na pravé obraz  NejsvÄ?tÄ?jší trojice.
 V souÄ?asnosti je kostel vybaven novogotickým oltáÅ?em. Ze starých dob se dochovalo bÅ?evno, na nÄ?mž se tyÄ?í velký kÅ?íž a skupina Kalvárie. Je na nÄ?m latinský nápis: "Jenž jsi za nás trpÄ?l, Ježíši Kriste, smiluj se nad námi."

Katolický radikál
Na stÄ?nách je možné vidÄ?t Ä?etné heraldické památky, napÅ?íklad znak Blovských z Palatinu. Ti se zapsali do dÄ?jin PlznÄ? hlavnÄ? koncem 16. století, prostÅ?ednictvím M. OndÅ?eje Blovského, který byl hlavním zastáncem radikálního smÄ?ru  katolictví v mÄ?stské radÄ?. Vysloužil si, že ho pÅ?edstavitelé nekatolíků v Plzni i s celou radou pohnali pÅ?ed vÄ?tší zemský soud, protože jim bránil v jejich právech mÄ?šťanských. Dále byla mÄ?stská rada v žalobÄ? obvinÄ?na, že dovoluje pohÅ?bívání kata a mordýÅ?e v kostele, ale nekatolíky nesvolí pochovat ani na hÅ?bitovÄ?. V té dobÄ?  byla  ploÅ¡ná obžaloba konÅ¡elů královského mÄ?sta událost výjimeÄ?ná a nebývalá, kterou musel Å?eÅ¡it  sám císaÅ? Rudolf II.

Osud Ä?tený z náhrobkůWittmann1928.jpg
Vzpomínku na pohnuté osudy lidí, které od nás dÄ?lí nepÅ?ekroÄ?itelný most Ä?asu, vyvolávají náhrobky pÅ?isazené ke zdím lodi kostela: VzneÅ¡ená a urozená panna „Beatrix de Buchet“, která zemÅ?ela v roce 1599 ve vÄ?ku dvanácti let. PÅ?ed námi leží na poduÅ¡ce sliÄ?ná dívka s dlouhými rozpuÅ¡tÄ?nými vlasy, vÄ?neÄ?kem na hlavÄ?, v rukou držící růženec. PÅ?ijela do PlznÄ? s rodiÄ?i ze západní Evropy jako doprovod Rudolfa II. Dnes její kosti spoÄ?ívají daleko od domova v kostele VÅ¡ech Svatých. Pískovcová deska z roku 1680 kryla hrob obÄ?tavého apatykáÅ?e Václava JiÅ?ího Lemona, mládence, co dlouho obÄ?tavÄ? pomáhal nemocným pÅ?i morové epidemii, až se sám nakazil a zemÅ?el.
 Jeho náhrobek je zakonÄ?en lebkou se  zkÅ?íženými hnáty a optimistickým nápisem: "Dneska mnÄ?, zejtra tobÄ?."
Další náhrobek patÅ?í urozené paní Ludmile Honové z Lövenbergu, zemÅ?elé 28. listopadu 1713. Byla pÅ?ísluÅ¡nicí staré plzeÅ?ské erbovní rodiny z Rooseweltovy ulice.

Rekonstrukce
V roce 1974 byl zahájen stavebnÄ? historický průzkum stavby, ukonÄ?ený v roce 1979. Skupina nadÅ¡enců vedená ing. arch.  A. MacháÄ?kem objevila původní románské kvádÅ?íky z nejstarší stavby. Koncem 80. let 20. století doÅ¡lo k rozsáhlé rekonstrukci kostela. StÅ?echa dostala novou krytinu, renesanÄ?ní nástÄ?nné malby byly zrestaurovány. Díky elánu  dobrovolných aktivistů se zaÄ?alo místo postupnÄ? kultivovat.  PÅ?esto zůstáváme „matce plzeÅ?ských kostelů“ mnoho vÄ?cí dlužni. NapÅ?íklad opravu varhan a také úpravu zvonice ve vÄ?ži, kde zatím mlÄ?í unikátní původní zvon, ulitý právÄ? pro kostel VÅ¡ech svatých v 16. století. Doufejme, že nebude dlouho trvat, aby se znovu rozeznÄ?l nad Roudnou, tak jako kdysi.

Zdroj: archiv pana Marcela VotluÄ?ky 
          archiv pana Vladimíra Suchana
          M. BÄ?lohlávek: DÄ?jiny PlznÄ?